Fanouškovská studia

Obecná charakteristika

Hovoří-li novináři či akademici o fanoušcích, jejich pobytu na internetu, čtení a psaní pro FanFiction.net či fanoušcích soap oper, hovoříme o tom, že dělají tzv. fanouškovská studia (Hellekson, 2009). Jedná se  interdisciplinární výzkumné pole, které se větví především dvěma směry, a to na studium fanoušků samotných a jejich specifik či na studium produktů fanouškovské investice, tedy jejich tvorby.

Fanouškovská studia a jejich pilíře

Fanouškovská studia jsou stále se etablujícím oborem, který úzce souvisí s obory jako jsou kulturální studia, mediální studia či teorie publika. Jejich předmětem zájmu je fanoušek či množina fanoušků určité (např. mediálně-kulturní) entity, takzvaný fandom.

Fanoušek (anglicky fan) je teoretiky oboru (např. Jenkins, 1992) vnímán jako někdo, kdo je prostřednictvím osobní investice a invence schopen transformovat příjem mediálních sdělení v určitou kulturní aktivitu. Etymologicky pochází anglické fan ze slova fanatic neboli fanatický. Tato na první pohled negativní konotace se k pojmu vázala podstatně dlouhé období. Fanoušci byli vnímání jako sociální vyvrženci, manipulovatelní hlupáci, desexualizovaní a feminizovaní muži, ale také fanatičtí vrazi (viz Jenkins, 1992: 10; Kustritz, 2003: 3765 a další).

Představy podobně negativního vyzněné šířila a vytvářela především média. Změna prizmatu a počátek vnímání fanoušků jako hodnotných a mocných mediálních příjemců je spojena s dnes již kanonickými pracemi fanouškovských studií, jako byly: Camille Bacon-Smith Enterprising Women: Television Fandom and Creation of Popular Myth (1992), Readinng the Romance  Janice Radway, podstatné eseje nalezneme v The Adoring audience (1992) – Lisa A. Lewis, jedno z nejdůležitějších děl oboru je však od Henryho JenkinseTextual Poachers: Television Fans and Partcipatory Culture (1992). Nejen díky těmto pracím a výzkumům/statím na ně navazujícím se během posledních 35 let významně proměnilo nazírání na fanoušky a pozvolna se ustavil (a nadále ustavuje) obor zvaný fanouškovská studia.

Fanouškovská studia a jejich stěžejní témata
(1) Fanoušek

Henry Jenkins vymezuje pět oblastí, které činí fanoušky tím, kým jsou. Jsou jimi:

    • osobitá recepce (v té se ukazuje nelhostejnost k oblíbeným obsahům, loajalita…)
    • založení interpretační komunity (komunikační síť fandomu a sdílení prací, pocitů, názorů…)
      • Fanoušci text pouze nečtou, oni jej kontinuálně rereading/znovučtou (Storey, 1996: 128)
    • základna pro konzumentskou aktivitu či konzumentský aktivismus (imaginární rozhovor mezi fanouškem a tvůrcem – debata o směřování obsahu mezi fanoušky)
    • konstituce uměleckého světa (fan fiction a kritické statě/práce)
    • existence alternativní sociální komunity (subversivní svět vymykající se tomu mustrovanému a žitému, svět sám pro sebe); (Jenkins, 1992: 209-213; 277-280)

Janet Staiger (2005: 105-107) přidává k Jenkinsově kategoriím ještě průnik fanouškovství do každodennosti, ten lze vidět například ve sběratelství (sbírání různých entit týkajících se předmětu následování), ale také např. pojmenování dětí po oblíbené postavě atp.

Odlišněji vidí fanouškovství Abercrombie s Longhurstem, kteří představují tyto kategorie:

    • klasičtí fanoušci (FAN) – pasivní konzumenti, pravidelní diváci
    • uctívači kultu (CULTISTS) – vyhraněnost a specializace na určité téma; mezi členy spíše kamarádské vztahy než relace sofistikované a silně organizované
    • nadšenci (ENTHUSIASTS) – promyšlená a výkonná organizace; pořádaná setkání (tzv. cony) a především vznik fan fiction (Abercrombie, Longhurst, 1998: 141)
(2) Fanouškovská fikce

Fan fiction se obecně vnímá jako soubor beletrie, poezie, písní, videí a mnoha dalších forem, které využívají původních postav a charakterů z filmů, seriálů, knih, ale i hudebních skupin, a dodává jim zcela jinou perspektivu, hledá nové narativní cesty či interpretace vycházející z korpusu a kontur původních děl. (Herzing, 2005, s. 1; Kustritz, 2003, s. 371)

Jenkins (1992) hovoří o fan fiction jako o jakési metodě nápravy škody napáchané médii. Tuto škodu pak autoři fan fiction “napravují“ svou interpretací a vlastním zaplněním prázdnot, které původní text v jejich pohledu nabízí. Důvody této subversivní tvorby jsou hypotetické, ovšem teoretikové hovoří o nesouhlasu s ukončením seriálu, nesouhlasu se směřováním dějové linie či romantickými vztahy a párováním postav. Jedná se dále o již zmíněné napravování škod spáchaných původními tvůrci, podvržení klasických modelů soudobé dominantní ideologie, „znovunavštívení“ místa, prostoru a postav daného příběhu a jejich jiná interpretace či zcela odlišné převyprávění. (Jenkins, 2010; Herzing, 2005, s. 29)

Typy fan fiction

  • GEN – general – běžné vykreslení vztahů bez ambicí na romantický podtext
  • HET – heterosexual – vyprávění o heterosexuálním párování libovolných postav
  • SLASH – homosexuální párování dvou mužů; jedná se stále o nejčastější typ vytvářeného fan fiction
    • termín slash pochází z anglického slova slash, tedy lomítko, inspirované obvyklým způsobem zápisu aktérů slash (jméno / jméno) (Bitchmedia, 2010)
  • FEMSLASH – lesbické párování dvou žen; tato tvorba je odvozena ze starší slash, dnes je však svébytnou tvorbou, i když stále ne tak rozšířenou jako slash
  • kanonická homosexualita také fem/slash? („kanonický (fem)slash“)
    • fanouškovská fikce navazující na skutečně existující homosexuální postavy v původním textu

Související hesla: femslash, slash

 Bibliografie

HELLEKSON, K. Fan Studies 101  [online].  In SFRA Review 287, 2009, s. 5–7. Dostupné také na www: http://www.sfra.org/sf101fanstudies.
HERZING, M. J. 2005. The Internet World of Fan Fiction. [online]. Virginia: Virginia Commonwealth University, 2005, 105 s. [cit. 2013-10-13]. Dostupne z WWW: https://digarchive.library.vcu.edu/bitstream/handle/10156/1705/herzingmj_thesis.
JENKINS, H. Confession of an Aca-Fan: The official blog of Henry Jenkins [online]. 2010 [cit. 2013-10-13]. Dostupne z WWW:
z WWW: http://www.henryjenkins.org/2006/09/how_to_watch_a_fanvid.html pdf?sequence=1.
JENKINS, H. 1992. Textual Poachers: Television Fans & Participatory Culture. Studies in culture and communication. New York: Routledge, 1992, 343 s. ISBN 0-415-90571-0.
KUSTRITZ, A. 2003. Slashing the Romance Narrative. In: The Journal of American Culture, ISSN 1542-734X, 2003, roč. 26, č. 3, s. 371 – 384.
STOREY, J. Cultural studies and the study of popular culture. Athens, GA: Univesity of Georgia Press, 1996, 176 s.
STAIGER, J. Media Reception Studies. New York: New York University Press, 2005.

 

Související hesla: fanspeak, femslash, slash

« Back to Glossary Index
Iveta Jansová

Iveta Jansová

Autorka vystudovala magisterský obor Kulturální studia, kde se zabývala především zobrazováním žen v mediálních obsazích (zejména v kriminálních seriálech). Nadále rozšiřuje své vzdělání doktorským studiem oboru Mediální a kulturální studia. Stále také setrvává na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky, kde od roku 2013 také vyučuje, a to např. kurzy Kulturální studia 1,2; Teorie publika; Fanouškovská studia a další. Ve svém akademickém snažení setrvává v zájmu o genderovou a queer tematiku v souvislosti s televizními studii, v současnosti se úzce zabývá především fanouškovskými studii.