Fanservis (fan service)

Autor: Martin Štorkán

Pojem fanservis pochází z Japonska, kde byl ve svém prvopočátku spojován s přidáváním (převážně erotického) obsahu do anime a mangy. Šlo o scény, které nijak nerozšiřovaly základní děj, ale dávaly fanouškům to, co si přáli vidět. Termín se později rozšířil i do dalších jazyků a v současnosti ho můžeme přeložit jako „zveřejnění něčeho, co si fanoušci přejí“. Přidané prvky, podobně jako u anime, nemusí žádným způsobem rozvíjet hlavní příběh a často se jedná o malé detaily, které slouží čistě k potěšení publika.

Fanservis nachází uplatnění především ve filmech. Filmový žánr pak často definuje i výslednou podobu fanservisu, který je v něm použit – epické bitvy s meči u fantasy, vesmírné bitvy ve sci-fi, konverzování a střílení ve filmech od Quentina Tarantina atp. Často se stává, že jsou ve filmových pokračováních tyto aspekty ještě zvýrazněné, ale nakonec se setkají s nevolí fanoušků, kteří jsou jich přesycení. Tvůrci tak musí obtížně balancovat na tenké hranici mezi chtěným a nechtěným, aby nakonec své diváky spíše neodradili (případ Kingsman: Golden Circle).

Easter Eggs

V počítačových hrách mívá fanservis podobu tzv. easter eggs, což jsou vtipy nebo zprávy (Mafia 1 a 2 easter eggs), které do produktu ukryli jeho autoři a fanoušci se pak baví jejich nalézáním. Podobná překvapení ukrývají do svých produktů i tvůrci televizních seriálů (Easter eggs ve čtvrté sezóně Black Mirror) a filmů, což je příklad třeba Quentina Tarantina, jehož filmy tvoří převážně odkazy na slavné snímky z minulosti.

Manga

V manze a anime je fanservis často spojený se sexem – pro představu je to například překřížení/roztažení nohou nebo krátké záběry na poprsí postav. Nejedná se však o nic, co by mělo svádět k fetišismu, ale spíše o snahu rozvíjet představivost fanoušků.

Vymodlená díla

Určitá služba fanouškům je i vznik děl, která byla dlouho očekávána a mnohdy se jim ani nesnilo o tom, že by se tyto vymodlené příběhy skutečně podařilo realizovat . Jako příklad můžeme uvést převedení komiksu Batman vs. Superman na filmové plátno. Setkání dvou nejslavnějších superhrdinů si přáli fanoušci z celého světa, ale nakonec nedopadlo podle plánu a celosvětově utržilo „pouhých“ 874 milionů dolarů.

Easter Egg: Plakát na film Batman vs. Superman můžeme vidět například ve filmu Já, legenda, který se odehrává v budoucnosti, ale do kin byl uveden devět let před premiérou tohoto snímku.

Fanservis ve filmech

Za fanservis se dá označit také setkávání známých hrdinů v komiksech nebo na filmovém plátně. Zatímco první jmenované médium za dobu své existence spojilo nespočet oblíbených (super)hrdinů, ve filmovém světě to bylo až studio Marvel, kterému se povedlo přivést oblíbené postavy společně do jednoho filmu – The Avengers (2012). Snímek byl pozitivně přijat fanoušky i kritiky, celosvětově vydělal více než 1,5 miliardy dolarů a stal se prvním z mnoha podobných snímků (Batman vs. Superman, Captain America: Civil War, Thor: Ragnarok, Justice League, Avengers: Age of Ultron, Infinity War).

Jako typický příklad fanservisu nám může posloužit rovněž film Rogue One: The Star Wars Story, ve kterém dostala prostor nejikoničtější záporná postava postava všech dob – Darth Vader. Stačily dvě scény a fanoušci byli nadšení, i když o kvalitách samotného snímku by se dalo polemizovat, což zde ovšem není na místě.

Shrnutí

Fanservis je něco, čím se tvůrci snaží potěšit své fanoušky. Často se jedná o detaily, jichž si běžný člen publika jen těžko všimne,. Může jít též o prosté přidání prvků, které mají rádi stálí diváci jednotlivých žánrů (meče, kouzla, výbuchy), ale požitek z nich mají i běžní konzumenti. V současné době působí především ve filmovém průmyslu a dává tak fanouškům důvod k další návštěvě kina.

Za fanservis můžeme povařovat i easter eggs, které tvůrci ukryli a očekávají, že si fanoušci dají práci s jejich rozkrýváním. Někdy mohou mít i podobu vodítek, která vedou k rozklíčení celého příběhu. Diváci pak mohou být i zklamaní, když si pomocí své představivosti vymyslí lepší konec, než jim nakonec tvůrci nabídnou (například seriál True Detective).

Zdroje

RUSELL, Keith (2008). „The Glimpse and Fan Service: New Media, New Aesthetics“. The International Journal of the Humanities. 6 (5): 105–110. ISSN 1447-9508. Retrieved June 15, 2009.

EPSTEIN, Edward Jay. Ekonomika Hollywoodu: skrytá finanční realita v pozadí filmů. Praha: Mladá fronta, 2013. ISBN 978-80-204-2753-3

« Back to Glossary Index