Hikikomori

Autorka: Barbora Brožová

Obecná charakteristika

Pojem hikikomori – 引き籠り[hikikomori] je takzvaný fenomén vytržení, povětšinou mladých osob od rodiny, přátel a celkově ze sociálního života. Označení hikikomori označuje nejenom stav, ale i osobu samotnou. Prvně byl fenomén popsán v Japonsku, avšak termín není omezen pouze na japonské ostrovy, šíří se i dál na západ. Je to dáno japonskou složeninou slova, která ve většině čtenářů evokuje, že se problematika dotýká jen Japonska samotného, což může šířit negativní pohled na japonskou kulturu. Dle výzkumu[1] z roku 2012, ve kterém participovaly země jako například Jižní Korea, Austrálie nebo USA, je fenomén hikikomori patrný v městských oblastech i v jiných zemích než v Japonsku.[2] Například v Jižní Koreji byla problematika hikikomori zaznamenána společně se zavilostí na internetu.[3]

Slovo hikikomori je složeninou dvou japonských sloves, kdy sloveso hiku označuje táhnout a druhé sloveso komoru vyjadřuje nacpání, omezení, bytí v ústraní. Volný překlad složeniny by tak mohl znít jako vytrhnuvší se. Toto označení vytvořil japonský psycholog Tamaki Saitó, který se problematice hikikomori dlouhodobě věnuje a vydal na toto téma i několik publikací. K prvnímu užití termínu hikikomori došlo v půlce osmdesátých let, s užitím termínu se ale nevymezuje období, kdy započal výskyt osob vytržených ze sociálního života. Ne všechny osoby, které se mohou označit termínem hikikomori, zůstávají po celou denní dobu uzavřeny ve svých domovech. Některé osoby preferují vycházky ven v dobách, kdy je pravděpodobnost setkání s jinými osobami velmi nízká. Jiní hikikomori v rámci utajení svého stavu vycházejí každý den ven, předstírajíc odchod do práce či školy, kam však nedorazí.[4]

Fenomén hikikomori

V médiích může být spojena představa hikikomori s porušováním zákonů a pojem hikikomori užívají více média samotná než lékaři. Psychiatři označují osoby hikikomori jako generaci, která je zranitelná vůči blahobytu technologického pokroku. Definice pojmu hikikomori nemá mantinely a přesné vymezení symptomů je komplikované. Pojem může být často spojen s hodinami strávenými na internetu, při sledování TV nebo poslechu hudby. I tyto symptomy se však mohou osobu od osoby lišit. Na problematiku má vliv i fakt, že dnešní japonské rodiny mají i dostatečné finanční prostředky na to, aby se o své ratolesti starali po dlouhá léta a finančně a materiálně je podporovali.[5] Rodina jim vychází vstříc i s ohledem na přijímání denní potravy. Hikikomori tak nejsou nuceni k výraznějšímu pohybu a setkání s rodinou. Jídlo často dostávají připravené před dveře svých pokojů.[6]

Jeden z výzkumů uvádí, že rodiče hrají v problematice hikikomori i jinou důležitou roli. Mladiství, kteří se stanou hikikomori mohou přisuzovat své uzavření se od společnosti snaze vyhnout se tlaku, který souvisí s „ideální“ životní představou, která je založena na úspěšném studiu a pracovní kariéře. Tato ideální životní představa není pouze v mysli hikikomori, je to představa i samotné rodiny. Rodiče často nepochybují o schopnostech svého dítěte a možnosti dosáhnout vytyčených cílů ani po několikaletých neustávajících problémech spojených s nezaměstnaností a uzavřením jejich dítěte.[7]

Dle údajů japonského ministerstva zdravotnictví se termín hikikomori a jeho znaky či vlastnosti nedají přesně určit a jsou to kombinace psychických, sociálních a biologických faktorů. K hikikomori tak mohou vést kombinace psychických onemocnění jako deprese či schizofrenie, ale také sociální faktory v rodině či traumatické zkušenosti, které vedou k útěku od stresu běžného života.[8]Na fenomén hikikomori může mít vliv i struktura japonské společnosti a její nároky při studiu nebo následném začlenění do pracovního procesu, který může mít za následek odmítání a útěk před pevnými pravidly při hledání práce a následného setrvání v ní, jak již bylo naznačeno výše. Některé zdroje dokonce uvádějí, že zdrojem hikikomori může být i původní japonská mytologie, kdy se jedna z bohyní dobrovolně separovala na určitou dobu od všech ostatních bohů[9]. To je však domněnka, která je aplikovatelná pouze na oblast Japonska. Otázkou je, jaké jsou důvody šíření tohoto fenoménu i do západních zemí. Jak již bylo jednou zmíněno, svou roli v šíření fenoménu i za hranice Japonska mohou mít masmédia, která zprostředkovávají únik od denní reality, která může být pro mladé osoby v dnešní době stresující.

Hikikomori v České republice

Výzkumy, které by se zabývaly nebo pojednávaly o možné situaci hikikomori v České republice, tedy to, jestli se tu tyto osoby vyskytují, žádné nejsou. Divadelní režisér Dočolomanský, který uvedl hru Farma v jeskyni / Odtržení, jenž o problematice hikikomori pojednává, uvádí, že hikikomori se v České republice nacházejí, jsou ale špatně diagnostikováni. Například jako osoby Aspergerovým syndromem.[10] Na toto téma by se dalo rozsáhle diskutovat, a to ať už ve spojitosti s tím, že samotná diagnostika v Japonsku není jednoznačná a hikikomori mají kombinaci různých projevů, které nejsou klinicky stanoveny, nebo tedy i již zmíněná absence výzkumu na toto téma na našem území. V Japonsku byly naopak případy, kdy byla osoba nejdříve označena jako hikikomori a pozdějším šetření diagnostikovaná s určitým druhem vývojové poruchy.[11]

Shrnutí

Toto slovníkové heslo nepředstavuje pojem hikikomori vyčerpávajícím způsobem. Otázky proč fenomén hikikomori vznikl a jakým způsobem, proč o něm můžeme v dnešních letech slýchat častěji, vyžadují rozsáhlejší výzkum. Můžeme se domnívat, že v dnešní době v japonském kontextu budou svou roli hrát rodinné představy, společenský nátlak, pracovní uniformita a také šířící se média, která nás do jisté míry „odspolečenšťují“. Pojem hikikomori je sice v Japonsku znám již od 90. let, kdy on-line komunikace nebyla tak rozšířena jako je nyní, on-line svět však v dnešní době velmi často přispívá a usnadňuje jeho šíření. Japonská mládež nemá potřebu osobních setkání a uzavření se před okolním světem nebylo jednodušší. Jaké jsou příčiny a důsledky šíření tohoto fenoménu i na západ ještě nemůžeme přesněji objasnit, nezbývá nám tak než jen vyčkávat a neustávat ve výzkumech, které by tento fenomén pomohly osvětlit.

Seznam literatury

DE LUCA, Manuella. Hikikomori: Cultural idiom orpresent-dayexpression of thedistressengendered by thetransitionfrom adolescence to adulthood. L’ÉvolutionPsychiatrique [online]. 2017, 82(1), e1-e15 [cit. 2017-11-04]. ISSN 0014-3855. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0014385516301517.

FURLONG, Andy. The Japanese hikikomori phenomenon: Acutesocialwithdrawalamongyoung people. The SociologicalReview [online]. 2008, 56(2), 309-325 [cit. 2017-11-04]. ISSN 1467-954X. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1467-954X.2008.00790.x/pdf.

「Hikikomori」no gainen [Koncept hikikomori]. Kóseiródóšó [Ministerstvo zdraví, práce a sociálních služeb] [online]. 2003 [cit. 2017-11-04]. Dostupné z: http://www.mhlw.go.jp/topics/2003/07/tp0728-1b.html.

KATO, TA; et al. Social Psychiatry And Psychiatric Epidemiology: Doesthe ‚hikikomori‘ syndrome of socialwithdrawal exist outside Japan? A preliminaryinternationalinvestigation [online]. 2012, 47(7), s. 1061-1075, [cit. 2017-10-09]. ISSN 1433-9285. DOI: 10.1007/s00127-011-0411-7.

Lidé v extrémní izolaci žijí v Japonsku i Česku, varuje Farma v jeskyni. Česká televize [online]. Praha, 2016 [cit. 2017-11-04]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/1672462-lide-v-extremni-izolaci-ziji-v-japonsku-i-cesku-varuje-farma-v-jeskyni.

Public health experts concernedabout “hikikomori”. The Lancet [online]. 2002, 359(9312), 1131 [cit. 2017-11-04]. ISSN 0140-6736. Dostupné z: http://ac.els-cdn.com/S0140673602081862/1-s2.0-S0140673602081862-main.pdf?_tid=9f1755f4-9dd2-11e7-8af1-00000aab0f26&acdnat=1505891540_26355815917aed17c1a6d354d600b7dd.

SUWA, M. a K. SUZUKI. The phenomenon of “hikikomori” (socialwithdrawal) and the socio-culturalsituation in Japan todayIl. Journal of Psychopathology [online]. 2013, 19, 191-198 [cit. 2017-11-04]. ISSN 2499-6904. Dostupné z: http://www.jpsychopathol.it/issues/2013/vol19-3/01b-Suwa.pdf.

[1] Je vhodné dodat, že některé výzkumy jsou založeny na omezeném výzkumu dat, i přesto mohou sloužit o jistém šíření tohoto fenoménu i za hranice Japonska. Stále je to však problematika, která si vyžaduje dalšího bádání.

[2]KATO, TA; et al. Social Psychiatry And Psychiatric Epidemiology: Doesthe ‚hikikomori‘ syndrome of socialwithdrawal exist outside Japan? A preliminaryinternationalinvestigation [online]. 2012, 47(7), s. 1061-1075, [cit. 2017-10-09]. ISSN 1433-9285. DOI: 10.1007/s00127-011-0411-7.

[3]SUZUWA, Mami a Aichi SHUKUTOKU. The phenomenon of “hikikomori” (socialwithdrawal) and the socio-culturalsituation in Japan today. Journal of Psychopathology [online]. 2013, 19, s. 193, [cit. 2017-10-09]. ISSN 2499-6904. Dostupné z: http://www.jpsychopathol.it/wp-content/uploads/2015/07/01b-Suwa1.pdf.

[4]FURLONG, Andy. The Japanese hikikomori phenomenon: Acutesocialwithdrawalamongyoung people. The SociologicalReview [online]. 2008, 56(2), 310-311 [cit. 2017-11-04]. ISSN 1467-954X. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1467-954X.2008.00790.x/pdf.

[5]Public health experts concernedabout “hikikomori”. The Lancet [online]. 2002, 359(9312), 1131 [cit. 2017-11-04]. ISSN 0140-6736. Dostupné z: http://ac.els-cdn.com/S0140673602081862/1-s2.0-S0140673602081862-main.pdf?_tid=9f1755f4-9dd2-11e7-8af1-00000aab0f26&acdnat=1505891540_26355815917aed17c1a6d354d600b7dd.

[6]DE LUCA, Manuella. Hikikomori: Cultural idiom orpresent-dayexpression of thedistressengendered by thetransitionfrom adolescence to adulthood. L’ÉvolutionPsychiatrique [online]. 2017, 82(1), e9 [cit. 2017-11-04]. ISSN 0014-3855. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0014385516301517.

[7]SUWA, M. a K. SUZUKI. The phenomenon of “hikikomori” (socialwithdrawal) and the socio-culturalsituation in Japan todayIl. Journal of Psychopathology [online]. 2013, 19, 194-195 [cit. 2017-11-04]. ISSN 2499-6904. Dostupné z: http://www.jpsychopathol.it/issues/2013/vol19-3/01b-Suwa.pdf.

[8]「Hikikomori」no gainen [Koncept hikikomori]. Kóseiródóšó [Ministerstvo zdraví, práce a sociálních služeb] [online]. 2003 [cit. 2017-11-04]. Dostupné z: http://www.mhlw.go.jp/topics/2003/07/tp0728-1b.html.

[9]DE LUCA, Manuella. Hikikomori: Cultural idiom orpresent-dayexpression of thedistressengendered by thetransitionfrom adolescence to adulthood. L’ÉvolutionPsychiatrique [online]. 2017, 82(1), e3-e4.

[10]Lidé v extrémní izolaci žijí v Japonsku i Česku, varuje Farma v jeskyni. Česká televize [online]. Praha, 2016 [cit. 2017-11-04]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/1672462-lide-v-extremni-izolaci-ziji-v-japonsku-i-cesku-varuje-farma-v-jeskyni.

[11]SUWA, M. a K. SUZUKI. The phenomenon of “hikikomori” (socialwithdrawal) and the socio-culturalsituation in Japan todayIl. Journal of Psychopathology [online]. 2013, 19, 193.