Autorka: Lucie Zelenková
Pojem síťová společnost zavedli nizozemský sociolog Jan van Dijk ve své knize De Netwerkmaatschappij[1] v roce 1991 a americký sociolog španělského původu Manuel Castells v první části své trilogie The Information Age nazvané The Rise of The Network Society v roce 1996. Termín označuje nový typ společenské organizace, který je spojen s rozvojem tzv. nových médií[2]. Nová média charakterizuje zejména jejich změněná struktura, která je odlišuje od médií jim předcházejících. Castells jejich strukturu označuje jako decentralizovanou (tj. síťovou), přičemž tato povaha nových médií se promítá i do struktury celé společnosti, jež je používá. Castells říká, že: „Sítě konstituují novou sociální morfologii našich společností a difúze síťové logiky podstatně modifikuje postupy a výsledky výrobních, zkušenostních, mocenských a kulturních procesů. Zatím co síťová podoba sociální organizace existovala v jiných dobách a prostorech, nové informačně technologické paradigma poskytuje materiální základnu pro její expansivní proniknutí veškerou sociální strukturou.“[3]
Jan van Dijk popisuje síťovou společnost jako společnost, jejíž podstatou je kombinování sociálních a mediálních sítí. Konkrétně ji definuje jako „sociální formaci s infrastrukturou sociální a mediální sítě, které dovolují stávající způsob organizace na všech úrovních (individuální, skupinová a společenská). Tyto sítě spojují všechny jednotky nebo části těchto formací (jednotlivce, skupiny nebo organizace).“[4] Tento typ společnosti srovnává se společností masovou, která jí předcházela. Ideu síťové společnosti popsal jako druh společnosti, která své vztahy zakládá na mediální síti a postupně nahrazuje komunikaci tváří v tvář digitálními technologiemi. Moderní společnost se tedy podle něj stává společností síťovou.
Pojem „síťová společnost“ je často synonymizován s pojmem „informační společnost“. Oba výše zmínění autoři však upřednostňují právě koncept síťové společnosti, jelikož na informaci byly založeny i předcházející typy společností. „Síťová společnost je pouze jakýmsi pokračováním informační společnosti se změněnou strukturou a formou komunikace.“[5] Informační společnost komunikovala médii, založenými mnohdy na fyzické podstatě, což znamenalo, že se informace dostávaly pouze k osobám, kterým byly určeny. Způsob předávání informací uplatňující se v informační společnosti je ve společnosti síťové doplňován novým typem komunikace probíhajícím prostřednictvím internetu, nepřerušovaného toku informací, který vlastně není určen nikomu. Je tedy potenciálně k dispozici všem (pokud k němu mají přístup).
Síť
Van Dijk definuje síť jako „spojení mezi nejméně třemi elementy, body nebo jednotkami,“[6] přičemž toto platí jak pro sítě sociální, tak pro sítě fyzické apod. Castells ji naopak definuje jako „dynamickou, samo se vyvíjející strukturu, která je poháněna informačními technologiemi a komunikacemi.“[7] Zároveň zdůrazňuje, že svou hodnotu síť zvyšuje spolu s přidanými uzly (viz dále). Je však třeba upozornit, že to není pouze technologie, která definuje moderní společnost, ale také kulturní, ekonomické a politické faktory, které síťovou společnost utváří. Oba sociologové zároveň upozorňují na fakt, že síť je starou formou organizace společnosti, která existuje tak dlouho jako lidstvo samo. Avšak právě vlivem informačních technologií dochází k jejímu prohloubení. Decentralizovaná povaha nových médií se promítá i do společnosti, čehož je důsledkem zkrácení vzdálenosti mezi dvěma jednotkami. Důležité ovšem je, aby byly obě jednotky součástí stejné sítě.[8] To umožňuje například mnohem snadnější a rychlejší komunikaci nebo třeba snadnější přístup k určitým informacím.
Prostor toků
Dnešní a v dohledu budoucí společnost se organizuje kolem komunikačních sítí – celá naše společnost je organizována kolem toků, jako jsou například: toky kapitálu, toky informace, toky technologie, toky organizační interakce, toky obrazů, zvuků a symbolů. „Toky nejsou pouhým prvkem sociální organizace: jsou projevem procesů ovládajících náš ekonomický, politický a symbolický život.“[9] Prostor toků (v originále „space of flows“) je nová forma sociálního prostoru, která určuje podobu společnosti. Je vymezen jako „materiální uspořádání sdílení času sociálního jednání prostřednictvím toků.“[10] Podstatné pro síť jsou kromě toků také uzly, které představují jakési „středy“, ve kterých se křižují sítě komunikací. Díky svému decentralizovanému charakteru může síťová společnost fungovat bez problémů dál i v případě, že by byl nějaký z uzlů vyřazen.
Shrnutí
Jak již bylo výše zmíněno, síťová společnost představuje typ strukturace moderních společností, které mají charakter decentralizované sítě a jsou založeny na organizaci kolem nejrůznějších toků, nejčastěji komunikačních a informačních. Síťová společnost je jakýmsi „pokračováním“ společnosti informační. Na rozdíl od ní však moderní komunikace probíhá prostřednictvím telekomunikačních médií, která umožňují rychlý a jednoduchý přístup velkého množství informací k velkému množství rozptýleného publika.
Zdroje
CASTELLS, Manuel. The rise of the network society. The Information Age: Economy, Society, and Culture Volume I (Information Age Series). Wiley-Blackwell, 2010.
CASTELLS, Manuel. Toward a Sociology of the Network Society. Contemporary Sociology. [online]. 2008. [cit. 2018-01-06]. Dostupné z: https://llk.media.mit.edu/courses/readings/csik/sociology-network-society.pdf
VAN DIJK, Jan. The Network society. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006.
HUBÍK, Stanislav: Mediální abstrakce a rychlost. In: Foret, M., Lapčík, M., Orság, P. eds. Reflexe mediality, médií a mediálních obsahů. Olomouc: Univerzita Palackého, 2008.
KAŠPÁREK, Ondřej. Služba Foursquare reprezentující fenomén mobilních sociálních sítí založených na lokalizaci optikou teorií Nových médií. Brno: Masarykova univerzita, 2012.
[1] V překladu: The Network Society; pozn. aut.
[2] Též média digitální; pozn. aut.
[3] CASTELLS, Manuel. The rise of the network society. The Information Age: Economy, Society, and Culture Volume I (Information Age Series). Wiley-Blackwell, 2010. str. 84
[4] VAN DIJK, Jan. The Network society. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006. str. 20
[5] KAŠPÁREK, Ondřej. Služba Foursquare reprezentující fenomén mobilních sociálních sítí založených na lokalizaci optikou teorií Nových médií. Brno: Masarykova univerzita, 2012. str. 9
[6] VAN DIJK, Jan. The Network society. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006. str. 28
[7] CASTELLS, Manuel. Toward a Sociology of the Network Society. Contemporary Sociology. [online]. 2008. [cit. 2018-01-06]. Dostupné z: https://llk.media.mit.edu/courses/readings/csik/sociology-network-society.pdf
[8] KAŠPÁREK, Ondřej. Služba Foursquare reprezentující fenomén mobilních sociálních sítí založených na lokalizaci optikou teorií Nových médií. Brno: Masarykova univerzita, 2012. str. 10
[9] HUBÍK, Stanislav: Mediální abstrakce a rychlost. In: Foret, M., Lapčík, M., Orság, P. eds. Reflexe mediality, médií a mediálních obsahů. Olomouc: Univerzita Palackého, 2008. str. 73
[10] HUBÍK, Stanislav: Mediální abstrakce a rychlost. In: Foret, M., Lapčík, M., Orság, P. eds. Reflexe mediality, médií a mediálních obsahů. Olomouc: Univerzita Palackého, 2008. str. 74
« Back to Glossary Index