0

Ženy a chudoba

Jedním z největších světových problémů globalizovaného světa je chudoba. Nejedná se však jen o země tzv. třetího světa, ale i o státy na první pohled ekonomicky velmi vyspělé. Stále více se fenomén týká například USA – v roce 2016 mělo 56 % jejích obyvatel na svém kontě méně než 1000 dolarů a více než 63 % z nich nemá žádné úspory pro případ nečekaných událostí, což reálně znamená, že v tom případě se mohou ocitnout až pod hranicí chudoby. Pod ní žije oficiálně okolo 15 % obyvatel USA.[1] Je tedy zřejmé, že toto riziko se nevyhne žádné zemi. To bohužel ale není jediný ukazatel nebezpečí chudoby. Patří k nim i věk a v neposlední řadě také pohlaví – ženy jsou celosvětově chudobou ohroženy mnohem častěji než muži.

Definice

Nejprve je však třeba tento fenomén definovat. UNESCO se u definice chudoby soustředí především na nejdůležitější, ekonomické hledisko. Hranice životního minima nutného k přežití se liší stát od státu, ale UNESCO uvádí hranici extrémní chudoby částkou menší než jeden dolar na den.[2] Velmi důležitý je také rozdíl mezi absolutní a relativní chudobou. Absolutní chudoba se „měří“ právě ve finančních prostředních nutných k naplnění základních životních potřeb jako je jídlo, oblečení či střecha nad hlavou. Kvalita života je v tomto případě zcela opomenuta. Právě proto byl vyvinut pojem relativní chudoby, který zahrnuje kromě finanční situace jednotlivce také společenskou a ekonomickou úroveň většiny společnosti. Pokud tedy životní standart jedince klesne pod tuto hranici, lze jej zařadit do relativní chudoby.[3] Důležitým bodem je také to, že v současné době už nelze hovořit pouze o chudobě v ekonomickém smyslu, ale rovněž i ve smyslu politickém či kulturním.

Problematikou chudoby a žen se zabývala také světová konference o ženách v Pekingu v roce 1995. O jejím průběhu byla publikována Zpráva ze čtvrté světové konference o ženách, která chudobu definuje právě v souvislosti s dalšími a nikoliv pouze ekonomickými indikátory:

„Chudoba má rozmanité projevy, ke kterým patří neexistence příjmu a nedostatek produktivních zdrojů, které by stačily pro zajištění udržitelného zajištění, hlad, podvýživa, chatrné zdraví, omezený přístup ke vzdělání a jiným základním službám, zvýšená nemocnost a zvýšená úmrtnost způsobená nemocemi, bezdomovectví a nevyhovující ubytování/špatné podmínky k bydlení; ne právě bezpečná nebo nebezpečná životní prostředí, sociální diskriminace a vylučování ze společnosti.“[4]

Dalšími ukazateli chudoby je také nedostatečná účast na procesech rozhodování či nedostatečné zapojení do občanského, sociálního a kulturního života.[5] Tento problém se netýká pouze rozvojových zemí (viz výše). Pro vymýcení chudoby především v těchto částech světa navrhuje Zpráva ze čtvrté konference o ženách nutné zvýšení produktivní síly žen a k dosažení tohoto následující opatření:

„zlepšení přístupu ke kapitálu, zdrojům, prostředkům, úvěru, půdě, technologiím, informacím, technické pomoci, výcviku a přípravě pro povolání, zvýšení příjmu žen, zlepšení jejich výživy, vzdělání, zdravotní péče, zdravotního stavu a postavení v domácnosti.“

Právě toto jsou podle dokumentu zásadní body pro únik z chudoby.

Příčiny chudoby

Jednou z hlavních příčin vyššího rizika chudoby u žen je bezesporu tzv. Gender Pay Gap (dále GPG), tedy procentuální rozdíl mezi platy mužů a žen. V České republice je v současnosti tento rozdíl průměrně 22 %.[6] Jednou z často jmenovaných příčin GPG je nedostatečné vzdělání žen. Podle Českého statistického úřadu bylo však v akademickém roce 2014/2015 z celkového počtu absolventů 56,11 % žen.[7] V celkovém souhrnu si ženy vydělají menší mzdu než muži bez ohledu na to, jakého vzdělání dosáhly.[8] Česká republika je tak zemí s jedním z nejvyšších rozdílů v platech mezi muži a ženami v Evropské Unii. [9]

Na stejnou částku jako muži nedosáhnou ženy často kvůli tzv. skleněným fenoménům: skleněný strop (ženy během svého kariérního postupu naráží do neviditelného stropu, který jim brání dostat se na vysoké, rozhodující posty; tento strop vytváří například zažité stereotypy)[10], skleněné stěny (už od příchodu na pracovní trh je kariéra ženy „usměrňována“ na zaškolovací či personální pozice a naopak jsou jim odpírány pozice vedoucí; následně nemají ženy dost zkušeností pro to, aby o vedoucí posty později usilovaly; obory, do kterých jsou ženy takto „vtlačovány“ jsou často podfinancované jako například školství či zdravotnictví)[11], skleněný výtah (ženy na stejných či primárně „mužských“ pozicích musí překonávat řadu překážek a usilovněji pracovat, aby si je udržely, muži v primárně „ženských“ pozicích velmi rychle kariérně rostou)[12]  a skleněný útes (ženy se dostávají do vedoucích pozic, avšak ve společnostech, které jsou často např. ve finanční krizi; očekává se, že žena společnost neudrží)[13].

To však zdaleka není vše. Ženy mohou dosahovat na nižší mzdu než muži také kvůli neprůhlednému systému ohodnocování, v němž muži získávají vyšší částky například v osobním, nenárokovaném ohodnocování. Příčinou však může být také nerovnoměrné rozložení péče o domácnost či špatná dostupnost zařízení péče o děti.

Nejvíce chudobou ohrožené skupiny žen ve společnosti

Riziku chudoby čelí nejčastěji tři skupiny žen – velmi mladé (15 let – 30 let, od ukončení školní docházky zhruba do nástupu do prvního zaměstnání), matky-samoživitelky (a spolu s nimi i jejich děti) a seniorky.

První zmíněná skupina žen je ovlivněná zejména situací rodiny, z níž pochází. Pokud se pohybuje na hranici chudoby již několik generací, jen těžko se mladá dívka z tohoto kruhu chudoby vymaní. K tomu se ještě před nástupem do zaměstnání přidruží další, již zmíněné, faktory jako jsou genderově podmíněné nižší výdělky či nutnost pečovat o člena rodiny. Podobně jsou ohroženy také ženy, které vyrůstaly a dospívaly v dětských domovech. Po dosažení dospělosti se ocitají v reálném světě bez pomoci rodiny a často se mohou ocitat bez domova. Jedním z východisek je pro tyto mladé ženy těhotenství. To má však za následek pouze opětovné předání chudoby dítěti.[14]

Právě na chudobu mladých dívek navazuje druhá nejrizikovější skupina – matek-samoživitelek po rozvodu s otcem dítěte. Velmi často zůstávají děti po rozvodu s matkou. V prvním roce dítěte klesá životní úroveň matky s dětmi až o 75 % a dostávají se tím pádem již do tzv. pásma ohrožení chudobou. Důležitým faktorem pro následující rozvoj je to, zda je žena schopná vrátit se po mateřské dovolené zpět do zaměstnání. Právě ženy ve věkovém rozmezí mezi 35 lety a 44 lety patří k těm, které jsou vystaveny vysokému riziku chudoby. Současně je toto věkové rozpětí také dobou, kdy se matky, často neúspěšně, snaží vrátit na pracovní trh.[15]

Pro ilustraci v článku Chudoba je rodu ženského na serveru Pro Fair Play uvádí jeho autorka Petra Kubálková modelový příklad, jak může ekonomická situace matky-samoživitelky reálně vypadat:

Matka samoživitelka, která měla měsíční hrubý příjem 20.000 Kč měsíčně, má rodičovský příspěvek přiznán na 7 600 Kč měsíčně. Pokud se tato žena nevrátí zpět do zaměstnání, podpora nezaměstnanosti se vypočítává z této částky, získá tedy 3 420 Kč, což je částka pod hranicí životního minima, která je dorovnávána.“[16]

Ženy nacházející se v takovéto ekonomické situaci nejsou schopné například našetřit na penzi.

Chudobou je v současné době ohrožena až třetina tzv. neúplných rodin. Toto riziko se ještě zvyšuje v případě neplacení výživného na dítě/děti druhým z rodičů.

Ve společnosti jsou však riziku chudoby nejvíce vystaveni senioři a obzvláště jí pak musí čelit seniorky, jimž se v penzi nastřádaná znevýhodnění na pracovním trhu projeví. Tato znevýhodnění však pokračují i po odchodu ze zaměstnání – oproti mužům mají nárok na znatelně nižší důchod. Podle údajů z března roku 2016 činila průměrná starobní penze pro ženy 10 351 Kč a pro muže 12 602 Kč.[17] Na částku nad 10 000 Kč přitom ženy-důchodkyně dosáhly historicky poprvé až v roce 2014.[18] Fenomén nižších penzí u seniorek samozřejmě souvisí s již zmíněnou Gender Pay Gap. Nazývá se Gender Pension Gap a v roce 2010 dosáhl rozdíl mezi penzemi obou pohlaví 13 % v neprospěch žen.

Kvůli nízkým příjmům jsou senioři obecně velmi často ohroženi dluhy, byť může jít na první pohled o relativně malé částky, jako jsou nesplacené telekomunikační služby či platby za energie.[19] U seniorek má často vliv také to, že v rámci rodiny sehrávají i nadále roli pečovatelky a snaží se tudíž z penze ušetřit pro děti či vnoučata. Bohužel i to může být jeden z důvodů, proč podle analýzy Gender Studies může propadnout chudobě až 15 % žen a pouze 7 % mužů nad 65 let. Na základě této analýzy hrozí vyšší riziko chudoby ve stáří ženám než mužům i v Rakousku, Polsku, Slovinsku a na Slovensku.[20]

Vymanit se ze zažitých stereotypů je vždy těžké. O to těžší, že diskriminace žen na trhu práce je vnímána jako zcela běžná součást každodenního života spolu se stejně „zažitými“ nižšími mzdami pro ženy či „přirozeně“ nahlíženou pečovatelskou rolí ženy v rámci rodiny. Jeden z nejnovějších výzkumů však tvrdí, že vyšší zastoupení žen na vedoucích pozicích výrazně napomáhá hospodářskému rozvoji firem, protože náhled na řešený problém mohou velmi obohatit. Podle studie Boston Consulting Group a Technické univerzity v Mnichově tedy leží v genderové vyváženosti na vedoucích pozicích firem velký potenciál.[21] S pouze sedmiprocentním zastoupením žen na takovýchto pozicích patří Česká republika k těm nejhorším v Evropské unii. Napomoct by mohlo zavedení kvót. Návrh na to, aby bylo ženami obsazeno alespoň 40% rozhodovacích míst ve firmách napříč Evropou, podala již Evropská komise – členské země EU se však na přijetí tohoto návrhu neshodly. Vlastní kvóty genderové vyváženosti jsou v současné době zavedeny například v Německu, Švédsku, Francii či  Itálii. Nejvíce genderové vyváženosti lze potom nalézt na Islandu – zde je třeba zlepšit postavení žen v různých oblastech o 13%. V České republice je to oproti tomu nutnost zlepšit jejich postavení o 30%.[22]

 S některými dílčími změnami by mohla také pomoci legislativa, byť jde prozatím o menší kroky. Příkladem může být snaha o zavedení tzv. zálohovaného výživného, které by nejen pomohlo snížit chudobu neúplných rodin, ale jde současně o krok chránící od chudoby především děti a tím narušuje tedy začarovaný kruh chudoby.

Použitá literatura

Brání ženám v postupu skleněný strop? In: KarieraWeb.cz: Kariéra & vzdělávání [online]. Economia, 2017 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-63710810-brani-zenam-v-postupu-skleneny-strop

BRNÁKOVÁ, Kateřina. POSTAVENÍ MANAŽEREK NA (ČESKÉM) PRACOVNÍM TRHU. Olomouc, 2008. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Mgr. Martin Fafejta.

ČMOLÍKOVÁ COZLOVÁ, Klára. Chudoba, dluhy, sebevraždy. To vše se může týkat starších žen. In: Feminismuscs: Názorový portál současného feminismu [online]. 2015 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://www.feminismus.cz/cz/clanky/chudoba-dluhy-sebevrazdy-to-vse-se-muze-tykat-starsich-zen

GOLA, Petr. Komu je v roce 2016 přiznán průměrný důchod? In: Finance.cz [online]. Mladá fronta, 2016 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/467944-komu-je-v-roce-2016-priznan-prumerny-duchod/

HOUSKA, Ondřej. S počtem žen ve vedení stoupá inovační síla firmy, tvrdí studie. Česko je v tomto ohledu jednou z nejhorších zemí Evropy. In: Hospodářské noviny [online]. Economia, 2017 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-65574900-s-poctem-zen-ve-vedeni-stoupa-inovacni-sila-firmy-tvrdi-studie-cesko-je-v-tomto-ohledu-jednou-z-nejhorsich-zemi-evropy

KOLÁŘOVÁ, Jitka. Mladé ženy a dědičnost chudoby. In: Feminismuscs: Názorový portál současného feminismu [online]. 2015 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://www.feminismus.cz/cz/clanky/mlade-zeny-a-dedicnost-chudoby

KUBÁLKOVÁ, Petra. Chudoba je rodu ženského. In: Pro Fair Play [online]. 2017 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://www.profairplay.cz/chudoba-je-rodu-zenskeho/

MONTAG, Josef. Vliv vzdělání na mzdy a zaměstnanost. In: České noviny [online]. 2003 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/vliv-vzdelani-na-mzdy-a-zamestnanost/10424

MOTTLOVÁ, Markéta. Česká společnost stále diskriminuje ženy. In: A2larm [online]. Praha: A2larm, 2014 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://a2larm.cz/2016/08/ceska-spolecnost-stale-diskriminuje-zeny/

Poverty. In: UNESCO [online]. UNESCO, 2016 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/social-and-human-sciences/themes/international-migration/glossary/poverty/

Průměrný důchod u žen poprvé prolomil desetitisícovou hranici. In: Novinky.cz [online]. Borgis, 2017 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/ekonomika/362207-prumerny-duchod-u-zen-poprve-prolomil-desetitisicovou-hranici.html

Skutečný stav USA po Obamovi v grafech. In: Outsider Media [online]. 2016 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://outsidermedia.cz/skutecny-stav-usa-po-obamovi-v-grafech/

T42 Vysoké školy: studenti, poprvé zapsaní a absolventi podle formy studia a typu studijního programu – podle státního občanství v akademickém roce 2014/15. In: Český statistický úřad [online]. [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11292/32508276/1415_c04t42.pdf/dddd7e2d-04af-445b-8b0f-b48b8ec92d83?version=1.0

Zpráva ze čtvrté světové konference o ženách: Peking 4. – 15. září 1995. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha, 2016 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/12427/Peking-1995_1.pdf

Ženy mají nižší penze, chudoba jim ve stáří hrozí mnohem víc než mužům. In: Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zeny-v-cesku-jsou-vice-ohrozene-chudobou-nez-muzi-mohou-za-t/r~6fc4394e677311e5bd0a002590604f2e/

Ženy teprve v pátek dosáhly loňského výdělku mužů. In: Česká televize [online]. Praha: Česká televize, 2017 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1728475-zeny-teprve-v-patek-dosahly-lonskeho-vydelku-muzu


[1] Skutečný stav USA po Obamovi v grafech. In: Outsider Media [online]. 2016 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://outsidermedia.cz/skutecny-stav-usa-po-obamovi-v-grafech/

[2] Poverty. In: UNESCO [online]. UNESCO, 2016 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/social-and-human-sciences/themes/international-migration/glossary/poverty/

[3] Tamtéž.

[4] Zpráva ze čtvrté světové konference o ženách: Peking 4. – 15. září 1995. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha, 2016 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/12427/Peking-1995_1.pdf, str.28

[5] Tamtéž.

[6] Ženy teprve v pátek dosáhly loňského výdělku mužů. In: Česká televize [online]. Praha: Česká televize, 2017 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1728475-zeny-teprve-v-patek-dosahly-lonskeho-vydelku-muzu

[7] T42 Vysoké školy: studenti, poprvé zapsaní a absolventi podle formy studia a typu studijního programu – podle státního občanství v akademickém roce 2014/15. In: Český statistický úřad [online]. [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11292/32508276/1415_c04t42.pdf/dddd7e2d-04af-445b-8b0f-b48b8ec92d83?version=1.0

[8] MONTAG, Josef. Vliv vzdělání na mzdy a zaměstnanost. In: České noviny [online]. 2003 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/vliv-vzdelani-na-mzdy-a-zamestnanost/10424

[9] MOTTLOVÁ, Markéta. Česká společnost stále diskriminuje ženy. In: A2larm [online]. Praha: A2larm, 2014 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://a2larm.cz/2016/08/ceska-spolecnost-stale-diskriminuje-zeny/

[10] Brání ženám v postupu skleněný strop? In: KarieraWeb.cz: Kariéra & vzdělávání [online]. Economia, 2017 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://kariera.ihned.cz/c1-63710810-brani-zenam-v-postupu-skleneny-strop

[11]BRNÁKOVÁ, Kateřina. POSTAVENÍ MANAŽEREK NA (ČESKÉM) PRACOVNÍM TRHU. Olomouc, 2008. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Mgr. Martin Fafejta. str. 27-28

[12] Tamtéž, str. 28

[13] Tamtéž, str. 28-29

[14] KOLÁŘOVÁ, Jitka. Mladé ženy a dědičnost chudoby. In: Feminismuscs: Názorový portál současného feminismu [online]. 2015 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://www.feminismus.cz/cz/clanky/mlade-zeny-a-dedicnost-chudoby

[15] MOTTLOVÁ, Markéta. Česká společnost stále diskriminuje ženy. In: A2larm [online]. Praha: A2larm, 2014 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://a2larm.cz/2016/08/ceska-spolecnost-stale-diskriminuje-zeny/

[16] Článek pochází z roku 2015, částky se od aktuálních tudíž mohou lišit.

KUBÁLKOVÁ, Petra. Chudoba je rodu ženského. In: Pro Fair Play [online]. 2017 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://www.profairplay.cz/chudoba-je-rodu-zenskeho/

[17] GOLA, Petr. Komu je v roce 2016 přiznán průměrný důchod? In: Finance.cz [online]. Mladá fronta, 2016 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/467944-komu-je-v-roce-2016-priznan-prumerny-duchod/

[18] Průměrný důchod u žen poprvé prolomil desetitisícovou hranici. In: Novinky.cz [online]. Borgis, 2017 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/ekonomika/362207-prumerny-duchod-u-zen-poprve-prolomil-desetitisicovou-hranici.html

[19] ČMOLÍKOVÁ COZLOVÁ, Klára. Chudoba, dluhy, sebevraždy. To vše se může týkat starších žen. In: Feminismuscs: Názorový portál současného feminismu [online]. 2015 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://www.feminismus.cz/cz/clanky/chudoba-dluhy-sebevrazdy-to-vse-se-muze-tykat-starsich-zen

[20] Ženy mají nižší penze, chudoba jim ve stáří hrozí mnohem víc než mužům. In: Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zeny-v-cesku-jsou-vice-ohrozene-chudobou-nez-muzi-mohou-za-t/r~6fc4394e677311e5bd0a002590604f2e/

[21] HOUSKA, Ondřej. S počtem žen ve vedení stoupá inovační síla firmy, tvrdí studie. Česko je v tomto ohledu jednou z nejhorších zemí Evropy. In: Hospodářské noviny [online]. Economia, 2017 [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-65574900-s-poctem-zen-ve-vedeni-stoupa-inovacni-sila-firmy-tvrdi-studie-cesko-je-v-tomto-ohledu-jednou-z-nejhorsich-zemi-evropy

[22] Tamtéž.

Pavla Hloušková

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *