0

Mary Daly

Významná radikální feministická teoložka Mary Daly ostře vystupovala především jako kritička patriarchátu. Byla o to kontroverznější, že působila na katolické univerzitě a její kritika z velké části směřovala převážně na konzervativní, patriarchální římskokatolickou církev. Celosvětově proslula v médiích po té, co odmítala pouštět muže na své přednášky a raději pak z univerzity odešla, než aby polevila ze svých zásad. Na poli teologie a feministických studií má však místo především díky svému dílu a ne kvůli kontroverznímu přístupu k mužské části studenstva. Kromě života Mary Daly se v této práci zaměříme také na některé vybrané aspekty a podstatu jejího díla.

Překlady cizojazyčných úryvků použité v rámci tohoto textu jsou všechny dílem autorky práce.

Život a dílo Mary Daly

Feministická teoložka Mary Daly se narodila 16. října 1928 ve městě Schenectady ve státě New York (USA) a zemřela 3. ledna 2010 ve věku jednaosmdesáti let.[1] Daly patřila mezi první americké ženy, které vystudovaly římsko-katolickou teologii. Protože jakožto žena v této době nemohla studovat další stupeň teologie v USA, pokračovala ve studiu na Freiburské univerzitě ve Švýcarsku, kde absolvovala doktorské studium filozofie a katolické teologie. Byla zde jednou z mála studujících žen a, jak sama říkala, připadala si zde nemístně mezi svými mužskými spolužáky – seminaristy (studenti teologie připravující se přijmout kněžské svěcení, pozn. autorky), z nichž se jí někteří vyhýbali jako zdroji pokušení. Ona sama začala pochybovat o studovaném oboru, což začalo značně otřásat její katolickou vírou.[2]

Během studií ve Freiburgu měla Daly možnost navštívit Řím v době konání Druhého vatikánského koncilu (1958 – 1963), který rozhodujícím způsobem ovlivnil její intelektuální a duchovní rozvoj a inicioval tak následný vznik její první knihy The Church and the Second Sex (poprvé vydáno 1968). Avšak první článek věnovaný sexismu a církvi vydala hned v roce 1965. Její raná tvorba byla kromě Druhého vatikánského koncilu ovlivněna také setkáním s feministickými autorkami Betty Friedan (The Feminine Mystique) a Simone de Beauvoir (Druhé pohlaví). Daly svou knihou The Church and the Second Sex otřásla od základů katolickou ortodoxií a otevřeně vystoupila s tvrzením, že katolická církev po staletí systematicky utlačuje ženy. Viděla potřebu ve změně vnímání pojetí Boha a v některých dokumentech Druhého vatikánského koncilu spatřovala naději pro zlepšení postavení žen v církvi.[3] Po vydání knihy The Church and the Second Sex byla krátce vyloučena z Boston College, kde v té době přednášela, a přijata zpět byla až po studentských protestech, během kterých více než patnáct set studentů podepsalo petici.[4]

Daly vyučovala na Boston College od svého návratu z Freiburgu od roku 1966, s výjimkou krátké pauzy zmíněné výše, až do ledna roku 1999. Z univerzity odešla po sporu, který vyvolalo to, že odmítla na svoji přednášku pustit dva studenty muže, z nichž jeden pak školu zažaloval. Vedení univerzit Daly pokáralo, že jednala v rozporu s vnitřní politikou i federálním zákonem. Následný spor se vlekl téměř dva roky. Podle oficiálního prohlášení bostonské univerzity z 15. února 2001 Daly původně souhlasila s tím, že po události s odmítnutím mužských studentů na svých přednáškách, odejde z univerzity na odpočinek. O několik měsíců později však Daly, v rozporu s původní domluvou, školu zažalovala s tím, že byla porušena její práva. Nakonec vyřešily obě strany danou situaci mimosoudní dohodou a Daly zůstala na odpočinku a na škole dále nepřednášela.[5]

Svůj negativní postoj k mužům se Daly nikdy nesnažila skrývat. Rozhlasová stanice NPR odcitovala její slova ohledně přítomnosti mužských studentů ve třídách: „Viděla jsem ženy, které byly utlačované. Když jsou ve třídách s mladými muži, celou dobu mlčí. Oni se jim smějí, když mají neobvyklé nápady. Musí být sexy, a pak nemohou doopravdy myslet.“[6] Kritizování patriarchátu se nevzdala až do své smrti. Například v roce 2006 pak prohlásila ve vysílání KDVS Radia: „Téměř vše nám bylo ukradeno patriarchátem. Naše kreativita byla ukradena, naše kreativní energie, naše náboženství. Chci to zpátky.“[7] Nelze však tvrdit, že by její přístup byl natolik radikální, že by se snažila, nebo alespoň chtěla, úplně svrhnout patriarchát. V rozhovoru v roce 1971 řekla: „Ženská revoluce vyzývá mužskou společnost – ne aby vytvořila matriarchální společnost, ale aby přinesla rovnost mezi ženy a muže: diarchii.[8] Na stejném místě o něco dále pak dodává, že ženy musejí vyzvat muže, protože to jsou ony, kdo je utlačovaný.[9]

Svoje dílo Mary Daly popisuje jako post-křesťanské. Vycházela z tradice západního myšlení. Odmítala tradiční mužské pojetí Boha a uvažovala spíše o imanentním „Bytí“ aktualizovaném ženskou kreativitou. Kromě výše zmiňovaných feministických autorek bylo dílo Mary Daly velmi ovlivněno protestantským teologem Paulem Tilichem. Ačkoliv s ním ne úplně ve všem souhlasila, sama říká, že jeho metody jsou pro ni mnohem více přijatelnější než metody ostatních teologů 20. století. Daly používá metody, které jsou po filozofické a teologické stránce podobné těm Tilichovým, nejsou však stejné, poněvadž Tilichovo pojetí náboženství stále zůstávalo patriarchální.[10]

V rámci kritiky patriarchátu Daly tvrdila, že pokud je Bůh prezentován jako osoba mužská, je tím legitimována mužská nadřazenost ve společnosti. Jako příklad uvádí to, že ženy v katolické církvi nejsou svěceny, protože Ježíš byl muž a tudíž jenom mužům přísluší být kněžími. Proto se Daly domnívala, že katolická víra potřebuje nové symboly, neboť obraz Marie, Ježíšovy matky, po staletí prezentovaný tím stejným způsobem nemůže být ve 20. století dostatečným vzorem pro současné ženy. To je podle ní dáno tím, že se nyní nacházíme v úplně jiné situaci, než byli naši předkové a nejedná se o pouhou mezigenerační propast. Daly dále zdůrazňuje, že ženy by si měly vytvořit nový obraz Marie a muži nový obraz Ježíše a tyto nové obrazy muže a ženy už nebudou tolik separované a stereotypizované jako kdysi, ale stanou se kompletními a svobodnými osobami.[11]

Ke změně vyzývá a kritizuje femininí a maskuliní stereotypy také v knize Beyond God the Father (1973), která je teologicky její nejvíce systematická práce, a navazuje zde na svoje první dílo The Church and the Second Sex. Kořeny patriarchátu tu Daly vidí zakořeněny hluboko v náboženství, protože „když Bůh je muž, tak muž je Bůh.“[12] A i když některé feministické autorky označují Boha zájmenem ona, Daly se domnívá, že při postavení se patriarchátu je mnohem důležitější, než měnit božské pohlaví, což mimochodem Daly přirovnává k transsexuální tranzici, vlastní sebeuvědomění žen samotných.[13]

Daly popisovala sebe samu jako „radikální lesbickou feministku“ („radical lesbian feminist“).[14] Je však třeba podotknout, že Daly nevnímala a nepoužívala pojem lesbická primárně v kontextu označování sexuální orientace. Jak Daly zmiňuje ve svém díle Gyn/ecology (1978), nepoužívá pojem Lesbian psaný s velkým počátečním písmenem primárně v kontextu označování sexuální orientace. Tento pojem používala k popisu „žen, které se identifikují jako ženy a odmítají falešnou loajalitu mužům na všech úrovních. Termín gay nebo homosexuální žena přesněji popisuje ženy, které, ačkoliv mají ženské genitálie, dávají svoji oddanost mužům a mužským mýtům, ideologiím, stylům, praktikám, institucím a profesím.“[15] Pojem lesbian s malým počátečním písmenem používala při odkazování „na muži zkreslenou verzi zobrazovanou v médiích,“[16] což podle ní ale nebylo správné užití pojmu lesbická.[17]

Dílo Mary Daly

  • The Problem of Speculative Theology (1965)  – disertační práce
  • Natural Knowledge of God in the Philosophy of Jacques Maritain (1966) – disertační práce
  • The Church and the Second Sex (1968/1980)
  • Beyond God the Father: Toward a Philosophy of Women’s Liberation (1973)
  • Gyn/Ecology: The Metaethics of Radical Feminism (1978)
  • Pure Lust: Elemental Feminist Philosophy (1984)
  • Websters‘ First New Intergalactic Wickedary of the English Language, Conjured in Cahoots with Jane Caputi (1987) – spoluautorky Jane Caputi a Sudie Rakusin
  • Outercourse: The Bedazzling Voyage, Containing Recollections from My Logbook of a Radical Feminist Philosopher (1992)
  • Quintessence… Realizing the Archaic Future: A Radical Elemental Feminist Manifesto (1998)
  • Amazon Grace: Re-Calling the Courage to Sin Big (2006)

Závěr

Mary Daly svým životem a přístupem k mužům představuje, velmi stereotypně řečeno, typickou feministku. Protože stejně jako ve většinové společnosti byl, je a nejspíš ještě nějakou dobu bude i v církvi feminismus stále vnímán jako něco negativního a kontroverzního, Mary Daly tak zůstává spíše zapomenutou a mnohdy nepochopenou kontroverzní autorkou, jelikož sobě spojovala obory, které spolu tak úplně nesouvisí a na první pohled spíše stojí proti sobě. Na poli feministických studií se totiž náboženský feminismus jen málo kdy studuje v tak velkém teologickém rozsahu, jako se mu věnovala Mary Daly, a teologie stále i dnes zůstává primárně mužskou záležitostí a feminismus do ní proniká velmi pozvolna jak v praxi, tak na akademické půdě.

Je však třeba Mary Daly přiznat, že jako jedna z prvních spojila feminismus a křesťanskou víru, čímž sice tak trochu pobouřila konzervativní katolickou církev, ale zároveň inspirovala další v pokračování a jejím následování. Postoj a přínos Mary Daly trefně vystihla Mary E. Hunt ve svém článku, kde o ní píše, že „i když byla vychovaná ve 2000 let staré tradici, změnila (katolickou církev) více, než ona změnila ji.“[18]

Použitá literatura a zdroje

  • Daly Mary, Beyond God the Father: Toward a Philosophy of Women’s Liberation, Boston: Beacon Press 1985.
  • Daly Mary, Gyn/Ecology: The metaethic of radical feminism, Boston: Beacon Press 1978.
  • Field-Bibb Jacqueline, From The Church to Wickedary: The Theology and Philosophy of Mary Daly. In Modern Churchman, ns 30 no 4 1989, s. 35–41.
  • Fox Margalit, Mary Daly, a Leader in Feminist Theology, Dies at 81, The New York Times [online], 6. ledna 2010 [cit. 4. ledna 2017]. Dostupné online z <http://www.nytimes.com/2010/01/07/education/07daly.html>.
  • Hagerty Barbara Bradley, Feminist Theologian Mary Daly Remembered, npr [online], 5. ledna 2010 [cit. 4. ledna 2017]. Dostupné online z <http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=122258110>.
  • Henking Susan E., Rejected, Reclaimed, Renamed: Mary Daly on Psychology and Religion. In Journal of Psychology & Theology, 21 no 3 Fall 1993, s. 199–207.
  • Hunt Mary E., Celebrating and cerebrating Mary Daly (1928-2010). In Journal of Feminist Studies in Religion, 28 no 2 Fall 2012, s. 90–93.
  • Michaud Derek (Ed.), Mary Daly. In Boston Collaborative Encyclopedia of Western Theology [online], 2005 [ 7. ledna 2017]. Dostupné online z <http://people.bu.edu/wwildman/bce/daly.htm>.
  • Office of Public Affairs, Mary Daly Ends Suit, Agrees to Retire. In The Boston College Chronicle, Feb. 15, 2001 Vol. 9, No.11. Dostupné online z <http://www.bc.edu/bc_org/rvp/pubaf/chronicle/v9/f15/daly.html>.
  • -RNS-, Pioneering feminist Mary Daly dies. In Christian Century, 2/9/2010, Vol. 127 Issue 3, s. 15.
  • STEFON Matt, Daly, Mary. In Brittanica Academic [online], 8. ledna 2010 [cit. 8. ledna 2017]. Dostupné online z <http://academic.eb.com/levels/collegiate/article/487367>.
  • Stell I. (Ed.), The Church and Women: An Interview with Mary Daly. In Theology Today, 28 no 3 Oct 1971, s. 349–354.
  • Stenger Mary Ann, A Critical Analysis of the Influence of Paul Tillich on Mary Daly’s Feminist Theology. In Encounter, 43 no 3 Sum 1982, s. 219–238.

[1] Hagerty Barbara Bradley, Feminist Theologian Mary Daly Remembered, npr [online], 5. ledna 2010 [cit. 4. ledna 2017]. Dostupné online z <http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=122258110>. Fox Margalit, Mary Daly, a Leader in Feminist Theology, Dies at 81, The New York Times [online], 6. ledna 2010 [cit. 4. ledna 2017]. Dostupné online z <http://www.nytimes.com/2010/01/07/education/07daly.html>.

[2] Fox Margalit, Mary Daly, a Leader in Feminist Theology, Dies at 81, The New York Times [online], 6. ledna 2010 [cit. 4. ledna 2017]. Dostupné online z <http://www.nytimes.com/2010/01/07/education/07daly.html>. Henking Susan E., Rejected, Reclaimed, Renamed: Mary Daly on Psychology and Religion. In Journal of Psychology & Theology, 21 no 3 Fall 1993, s. 200. Michaud Derek (Ed.), Mary Daly. In Boston Collaborative Encyclopedia of Western Theology [online], 2005 [cit. 7. ledna 2017]. Dostupné online z <http://people.bu.edu/wwildman/bce/daly.htm>.

[3] Henking Susan E., Rejected, Reclaimed, Renamed: Mary Daly on Psychology and Religion. In Journal of Psychology & Theology, 21 no 3 Fall 1993, s. 200. Michaud Derek (Ed.), Mary Daly. In Boston Collaborative Encyclopedia of Western Theology [online], 2005 [cit. 7. ledna 2017]. Dostupné online z <http://people.bu.edu/wwildman/bce/daly.htm>. Field-Bibb Jacqueline, From The Church to Wickedary: The Theology and Philosophy of Mary Daly. In Modern Churchman, ns 30 no 4 1989, s. 36–35.

[4] -RNS-, Pioneering feminist Mary Daly dies. In Christian Century, 2/9/2010, Vol. 127 Issue 3, s. 15. Fox Margalit, Mary Daly, a Leader in Feminist Theology, Dies at 81, The New York Times [online], 6. ledna 2010 [cit. 4. ledna 2017]. Dostupné online z <http://www.nytimes.com/2010/01/07/education/07daly.html>.  Michaud Derek (Ed.), Mary Daly. In Boston Collaborative Encyclopedia of Western Theology [online], 2005 [cit. 7. ledna 2017]. Dostupné online z <http://people.bu.edu/wwildman/bce/daly.htm>. Stell L. I. (Ed.), The Church and Women: An Interview with Mary Daly. In Theology Today, 28 no 3 Oct 1971, s. 349.

[5] Office of Public Affairs, Mary Daly Ends Suit, Agrees to Retire. In The Boston College Chronicle, Feb. 15, 2001 Vol. 9, No.11. Dostupné online z <http://www.bc.edu/bc_org/rvp/pubaf/chronicle/v9/f15/daly.html>. Hagerty Barbara Bradley, Feminist Theologian Mary Daly Remembered, npr [online], 5. ledna 2010 [cit. 4. ledna 2017]. Dostupné online z <http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=122258110>.

[6] „I saw women that were repressed. When they’re in classes with young men, they shut up all the time. They’re laughed at if they have unusual ideas. They have to be sexy, then they can’t really think.“ Cit. HAGERTY Barbara Bradley, Feminist Theologian Mary Daly Remembered, npr [online], 5. ledna 2010 [cit. 8. ledna 2017]. Dostupné online z <http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=122258110>.

[7] „Almost everything has been stolen from us by the patriarchy. Our creativity has been stolen, our creative energies, our religion. I want it back.“ Cit. Hagerty Barbara Bradley, Feminist Theologian Mary Daly Remembered, npr [online], 5. ledna 2010 [cit. 4. ledna 2017]. Dostupné online z <http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=122258110>.

[8] „The women’s revolution is challenging the patriarchal society—not to make a matriarchal society, but to bring about equality between women and men: a diarchy.“ Cit. Stell L. I. (Ed.), The Church and Women: An Interview with Mary Daly. In Theology Today, 28 no 3 Oct 1971, s. 349.

[9] Stell L. I. (Ed.), The Church and Women: An Interview with Mary Daly. In Theology Today, 28 no 3 Oct 1971, s. 351.

[10] STEFON Matt, Daly, Mary. In Brittanica Academic [online], 8. ledna 2010 [cit. 8. ledna 2017]. Dostupné online z <http://academic.eb.com/levels/collegiate/article/487367>. Stenger Mary Ann, A Critical Analysis of the Influence of Paul Tillich on Mary Daly’s Feminist Theology. In Encounter, 43 no 3 Sum 1982, s. 219–238.

[11] Stell L. I. (Ed.), The Church and Women: An Interview with Mary Daly. In Theology Today, 28 no 3 Oct 1971, s. 349–351.

[12] „…if God is male, then the male is God.“ Cit. Daly Mary, Beyond God the Father: Toward a Philosophy of Women’s Liberation, Boston: Beacon Press 1985, s. 19.

[13] Stenger Mary Ann, A Critical Analysis of the Influence of Paul Tillich on Mary Daly’s Feminist Theology. In Encounter, 43 no 3 Sum 1982, s. 219-238. Daly Mary, Beyond God the Father: Toward a Philosophy of Women’s Liberation, Boston: Beacon Press 1985, s. XXXIII, 14–16, 19.

[14] HAGERTY Barbara Bradley, Feminist Theologian Mary Daly Remembered, npr [online], 5. ledna 2010 [cit. 8. ledna 2017]. Dostupné online z <http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=122258110>.

[15]  „…women who are woman-identified, having rejected false loyalties to men on all levels. The terms gay or female homosexual more accurately describe women who, although they relate genitally to women, give their allegiance to men and male myths, ideologies, styles, practices, institutions, and professions.“ Cit. Daly Mary, Gyn/Ecology: The metaethic of radical feminism, Boston: Beacon Press 1978,  s. 33.

[16] „…use the lower case when referring to the male-distorted version reflected in the media.“ Cit. Daly Mary, Gyn/Ecology: The metaethic of radical feminism, Boston: Beacon Press 1978,  s. 33.

[17] Tamtéž.

[18] „While she was formed in the 2,000-year-old faith tradition, she changed it more than it changed her.“ Cit. Hunt Mary E., Celebrating and cerebrating Mary Daly (1928-2010). In Journal of Feminist Studies in Religion, 28 no 2 Fall 2012, s. 93.

MedKult

MedKult

Stránka MedKult navazuje jmenovitě i obsahem na vrstevnaté štěpení kultury v různých prizmatech jejího zkoumání. Volně se proto zařazuje k termínům jako highcult, masscult, midcult, popcult a dalším, které slouží k pojmenování právě těchto kulturních vrstev. MedKult je platformou interdisciplinárního zkoumání napříč zejména dvěma obory, těmi jsou kulturální studia a mediální studia.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *