Zpravodajství získalo ideologickou moc pro svou schopnost informovat najednou miliony lidí.
„Ekonomické a politické podmínky produkce zpravodajství poskytují zájem zprostředkovávat ideje z určité perspektivy pohledu. Artikulace ideologie ve zprávách naplňuje kontinuálně a prostřednictvím každodenního posilování základní funkce reprodukce přesvědčení a názorů komunity.“ (Fowler 1991, citováno podle Trampota 2006)
Zpravodajství nemůže být podle van Dijka (van Dijk 1998) nikdy hodnotově neutrální. Přináší totiž nejen informace o aktuálních událostech, ale i hodnoty, představy a ideje, čímž ukazuje, co je podstatné, kdo je významný a co je považováno za normální, stejně jako prezentuje, co je trestuhodné a deviantní – Hall (1978) zdůrazňuje, že projevy ideologie jsou jasnější u událostí, které ohrožují stabilitu společnosti, její dominantní hodnoty a sociální řád. Takto činící aktér je pak prezentován v negativním rámování (Hall 1978: 69) – tím se podílí na šíření dominantní ideologie ve společnosti. Ta se v něm často objevuje jako něco nevyřčeného, co je prezentováno jako nezpochybnitelné a samozřejmé. (van Dijk 1998: 188)
Ve vztahu k ideologii se uplatňují ve zpravodajství dvě roviny:
- jako sociální instituce napomáhá zpravodajství sociálnímu dialogu, který udržuje status quo, společenskou rovnováhu a plní tak určitou ideologickou funkci.
- Novinářství a pojetí této profese však také představuje specifickou profesní kulturu. Ta je formou ideologie skrze sdílení určitých hodnot. (Trampota 2006: 164)
Zpravodajství pak lze považovat za projev hegemonie, skrze něj totiž mocenský aparát prosazuje své zájmy. Nepoužívá k tomu však sílu, ale pracuje v symbolické rovině. (ibidem: 172)
Bibliografie
HALL, Stuart, Criecher, C., Jeferson, T. et. al. Policing the Crisis. New York: Macmillan. 1978. ISBN 0333220617.
TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. Praha: Portál, 2006. 191 s. ISBN 80-7367-096-8.
VAN DIJK, Teun. Ideology. A Multidisciplinary Approach. London: SAGE. 1998. 365 s. ISBN 0 7619 5654 9.
« Back to Glossary Index