Autorka: Veronika Vidrnová
Komiksová studia nebo také comics studies je označení pro mladý obor zabývající se především komiksem jako specifickým médiem, systematizací jeho formálních aspektů a historií.
„Formalistický obrat“
Formalistický obrat je na poli studia komiksu velmi mladý pojem, jelikož komiksová studia byla jako samostatný obor vyčleněna teprve v posledních dvou třech desetiletích a to především pro zdůraznění specifického charakteru média jakým je komiks. Na počátku byly snahy přistupovat ke komiksu z hlediska literárního nebo filmového umění. V současné době je možné vysledovat zvýšený zájem o přesné vymezení a systematizaci formálních aspektů komiksu jako média odlišujícího se od všech ostatních typů médií.[1] „Jedním z rozhodujících impulsů k formalistickému obratu ve studiu komiksu byla touha prokázat možnosti samotné formy, nezávislé na dosavadních obsazích.“[2]
Komiks a historie
Stanovit počátek komiksu jedním bodem na časové ose je velmi složité, jelikož „toto rozhodnutí je do značné míry (ne-li zcela) pragmatické.“[3] S jedním takovým bodem na časové ose přichází američtí historikové, kteří spojují počátky komiksové tvorby s Yellow Kid od Richarda F. Outcaulta a rokem 1896. Další uváděný bod je rok 1827 spojený s Rudolphem Töpfferem a jeho příběhem o Panu Tupohlavém, který prezentují ve frankofonním prostředí. V německojazyčném prostředí je počátek komiksové tvorby spojován s rokem 1865, kdy byl vydán komiks Max und Moritz od Wilhelma Busche. Relevantní argumenty je možné dohledat pro všechna výše uvedená tvrzení.
Aby bylo možné stanovit počátek tvorby komiksu, je důležité a nezbytné definovat pojem komiks.[4] „Teprve na základě toho je možné ohlédnout se do historie lidské tvorby, identifikovat různé výrazy, které odpovídají danému pojmu, a nalézt bod, před nímž se výskyt daného fenoménu bude jevit nedohledatelným.“[5]
Definici pojmu komiks uvedl Scott McCloud v knize Jak rozumět komiksu jako „záměrná juxtaponovaná sekvence kreslených a jiných obrazů, určená ke sdělování informací nebo k vyvolání estetického prožitku.“[6]
Počátky komiksu lze pak i s ohledem na výše zmíněnou definici pojmu začít hledat opět různě, jelikož již od pravěku jsou známá „obrazová vyprávění“, která nám na základě sekvenčnosti obrazů sdělují nějaký příběh. Pro příklad je možné uvést nástěnné malby v jeskyních Lascaux a Altamira. Z období starověku zase pochází Trajánův sloup, což je „obrazový epos“ o hrdinském příběhu velkého císaře vytesaný do kamene. Mezi první komiksy se také řadí středověká tapisérie z Bayeux, která zachycuje, jak Normané dobývali Anglii.[7] I přesto, že v dnešní době je komiksová tvorba spojována spíše s novinami, časopisy a knihami, tzn. tiskovými formáty, neznamená to, že by měly být zcela opomíjeny „cykly narativních obrazů, které do té doby byly (a stále mohou být) prezentovány na různých nosičích (kámen, zdivo, tapiserie, vitráže) a ve kterých najdeme řadu prvků pro komiks konstitutivní. Přestává snad tiskem vydaný komiks být komiksem?“[8]
Stanovení počátku komiksu je tedy stále velmi problematické a nelze určit přesnou vývojovou linku s jedním počátečním bodem.
Tvar komiksu
V teorii komiksu se setkáváme s pojmy comic strip, comic book a graphic novel, které slouží jako charakterizační kategorie upozorňující na základní prezentační modely komiksového textu.
Za jeden z prvních komiksových stripů bývá považován Yellow Kid z roku 1896 (zmiňovaný výše). Stripy jsou charakteristické jednak pro svůj novinový původ, kdy byly včleněny na stránky denních novin, dále pak nevelkým rozsahem a, i když ne zcela přesně, tak určitými žánrovými předpoklady. Označení strip, tedy pruh, pak odkazuje k nejčastějšímu zpracování komiksu v novinách.[9]
Comic book, v překladu komiksový sešit, se objevil již v roce 1929, ovšem jeho následný vývoj zbrzdila hospodářská krize. Comic booky neměly svou jasnou podobu od prvopočátku. V první polovině 30. let proběhlo nejprve pár experimentů s rozsahem, formátem, cenou, distribučním modelem i vlastním obsahem. Konečná formální podoba comic booku se ustálila až na konci desetiletí – „barevně tištěných 24, respektive 32 stran o rozměrech zhruba 17×24 centimetrů stálo na svou dobu přijatelných deset centů.“ I v případě této formy byla patrná určitá žánrová apropriace. [10]
Při snaze definovat, co je grafický román (graphic novel), přichází několik komplikací. První problém nastává hned u slova grafický, jelikož v českém jazyce slovo „grafický“ neoznačuje techniky, které se při tvorbě komiksu používají, např. kresba nebo malba. Bylo by tedy vhodnější využít „vizuální román“ nebo „komiksový román“. Problém ovšem přichází i se slovem román. Tento pojem je znám z literární vědy, v rámci které má svá daná pravidla a definice. Ovšem „celá řada svazků s hrdou nálepkou graphic novel nesplňuje ani nejobecnější vymezení románu, jak je definuje literární věda.“[11] To dokládají už počátky tohoto označování, které jsou spojovány s knihou Willa Eisnera Smlouva s Bohem, která není románem, ale sbírkou povídek. Pojem graphic novel, v překladu grafický román, je tedy spíše marketingová záležitost, kdy se autoři a distributoři snaží svá díla odlišit od negativních konotací, která s sebou komiks nese. Označuje tedy spíše komiksy „které zpracovávají nějaké „vážné“ téma, popřípadě komiksy nějak nadstandardně umělecky ztvárněné či prostě komiksy pro nedětské čtenáře.“[12]
Centrum pro studia komiksu
Na základě dohody mezi Ústavem pro českou literaturu AV ČR, v.v.i., a Filozofickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci bylo v roce 2013 založeno Centrum pro studia komiksu (CSK). Cílem je „rozvíjet soudobá studia komiksu, tj. rozvíjet a kultivovat české odborné myšlení o komiksu a být sdílenou komunikační platformou pro výměnu informací, materiálů a poznatků napříč oběma institucemi i individuálními badateli.“[13]
Ke komiksu bylo dříve přistupováno spíše jako k literatuře určené pouze dětem. Dnes je díky odborníkům i nadšeným čtenářům, kteří tomuto médiu věnovali pozornost, považován za tzv. deváté umění. Umění, které má svou historii, publikace, výzkumy, odborníky, kurzy na vysokých školách, přednášky v knihovnách a také vlastní oddělení v knihkupectví.
Zdroje
FORET, Martin. Studia komiksu: možnosti a perspektivy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci pro Centrum kulturálních mediálních a komunikačních studií při Filozofické fakultě Univerzity Palackého, 2012, 498 s. Studia komiksu. ISBN 978-80-244-3327-1.
KOŘÍNEK, Pavel, Martin FORET a Michal JAREŠ. V panelech a bublinách: kapitoly z teorie komiksu. Praha: Akropolis, 2015, 447 s. ISBN 978-80-7470-113-9.
MCCLOUD, Scott. Jak rozumět komiksu. Praha: BB art, 2008, 216 s. ISBN 978-80-7381-419-9.
Internetové zdroje
www.studia-komiksu.cz
Další relevantní zdroje
GROENSTEEN, Thierry. Stavba komiksu. Brno: Host, 2005, 218 s. Studium. ISBN 80-7294-141-0.
KRUML, Milan a Bryan TALBOT. Comics: stručné dějiny. Praha: M. Trojan, 2007, 318 s. ISBN 80-86839-12-5.
MAZUR, Dan a Alexander DANNER. Komiks: od roku 1968 do současnosti. Přeložil Richard PODANÝ. Praha: Knižní klub, 2015, 319 s. Universum. ISBN 978-80-242-4856-1.
PROKŮPEK, Tomáš. Dějiny československého komiksu 20. století. Praha: Akropolis, 2014, 3 sv. (996, 87 s.). ISBN 978-80-7470-061-3.
[1] FORET, Martin. Studia komiksu: možnosti a perspektivy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci pro Centrum kulturálních mediálních a komunikačních studií při Filozofické fakultě Univerzity Palackého, 2012, s. 18. Studia komiksu. ISBN 978-80-244-3327-1.
[2] FORET, Martin. Studia komiksu: možnosti a perspektivy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci pro Centrum kulturálních mediálních a komunikačních studií při Filozofické fakultě Univerzity Palackého, 2012, s. 22. Studia komiksu. ISBN 978-80-244-3327-1.
[3] KOŘÍNEK, Pavel, Martin FORET a Michal JAREŠ. V panelech a bublinách: kapitoly z teorie komiksu. Praha: Akropolis, 2015, s. 51. ISBN 978-80-7470-113-9.
[4] KOŘÍNEK, Pavel, Martin FORET a Michal JAREŠ. V panelech a bublinách: kapitoly z teorie komiksu. Praha: Akropolis, 2015, s. 51. ISBN 978-80-7470-113-9.
[5] tamtéž
[6] MCCLOUD, Scott. Jak rozumět komiksu. Praha: BB art, 2008, s. 9. ISBN 978-80-7381-419-9.
[7] KOŘÍNEK, Pavel, Martin FORET a Michal JAREŠ. V panelech a bublinách: kapitoly z teorie komiksu. Praha: Akropolis, 2015, s. 51-52. ISBN 978-80-7470-113-9.
[8][8] KOŘÍNEK, Pavel, Martin FORET a Michal JAREŠ. V panelech a bublinách: kapitoly z teorie komiksu. Praha: Akropolis, 2015, s. 52. ISBN 978-80-7470-113-9.
[9] KOŘÍNEK, Pavel, Martin FORET a Michal JAREŠ. V panelech a bublinách: kapitoly z teorie komiksu. Praha: Akropolis, 2015, s. 273. ISBN 978-80-7470-113-9.
[10] KOŘÍNEK, Pavel, Martin FORET a Michal JAREŠ. V panelech a bublinách: kapitoly z teorie komiksu. Praha: Akropolis, 2015, s. 273-274. ISBN 978-80-7470-113-9.
[11] KOŘÍNEK, Pavel, Martin FORET a Michal JAREŠ. V panelech a bublinách: kapitoly z teorie komiksu. Praha: Akropolis, 2015, s. 296. ISBN 978-80-7470-113-9
[12] KOŘÍNEK, Pavel, Martin FORET a Michal JAREŠ. V panelech a bublinách: kapitoly z teorie komiksu. Praha: Akropolis, 2015, s. 293. ISBN 978-80-7470-113-9.
[13] Dostupné z: http://studia-komiksu.cz/
« Back to Glossary Index