0

Nedoceněný syn nebes

FOTO: Lucifer

Je hezký, je šarmantní, vysoký, neodolatelný… a Ďábel. Což vlastně tak nějak dává smysl, protože Vládce pekel by měl umět dobře ponoukat dobré duše ke zlu a k tomu výše uvedené charakteristiky napomáhají. V seriálu Lucifer jde ale o trošku jiný pohled na tuto tisíce let starou postavu.

Už od dětství nám bývá vtloukáno do hlavy, co je dobré a co je špatné. Nosit ze školy jedničky je dobré, ale chodit za školu je špatné. Být slušný je dobré, být hrubý je špatné. Andělé jsou dobří, Ďábel je špatný. Tečka. A vlastně proti tomu ani nikdo moc nenamítá – v podstatě i satanistické kulty pracují s tím, že Ďábel je dobrý v tom, jak je špatný.

V seriálu se všechno otáčí a komplikuje. Poprvé se s Luciferem setkáváme v luxusním kabrioletu, jak brázdí ulicemi Los Angeles nepovolenou rychlostí a zastaví ho policista. Lucifer má v rukávu ale i magickou schopnost – lidé mu s pomocí ďábelské hypnózy svěřují jejich nejhlubší tužby. Snadno policistu přesvědčí, aby si vzal úplatek a sám se přiznal k tomu, že občas pustí sirény a jede nepovolenou rychlostí jen tak. „Jasně, a proč ne? Je to zábava! Je to skvělý pocit, když vám něco projde, že?“ odpovídá mu v úvodní scéně náš hlavní hrdina. (Nebo bych snad měla říkat anti-hrdina?)

A tak se dále v expozici dozvídáme, že je Lucifer nejen mazaný a má laxní přístup k lidským zákonům, ale že je i dobře zaopatřený. Kromě drahého auta, obleků na míru a velké spousty peněz vlastní také noční klub Lux. Odkazy na mytologii jsou zde dobře patrné – Lucifer je známý jako světlonoš (ještě než byl vyhnán z Nebe) a lux znamená v překladu světlo. A co teprve jeho příjmení! Morningstar – doslovný překlad latinského lucifer (jitřenka, zářivá hvězda).

Ale příběh založený jen na jedné postavě by neměl ty správné obrátky. Proto v Luciferově okolí najdeme trošku otrávenou démonku Mazikeen (pro přátele Maze), která má zalíbení v sadistických hrátkách a netají se s tím, že ji přitahují muži i ženy. Jelikož je velmi loajální Luciferovi, ale některé jeho kroky jí vadí, i ona se potýká s menší existenciální krizí a hledá sama sebe a své místo na Zemi. Dále se setkáváme s Luciferovým andělským bratrem Amenadielem, který je pro změnu loajální otci, a je odhodlaný přimět Lucifera, aby se vrátil zpět do Pekla. Jenže vůči zemským pokušením nejsou imunní ani nejčistší bytosti. Asi nejzajímavější postavou pro Lucifera je policejní vyšetřovatelka Chloe Deckerová, která ho fascinuje a díky ní objevuje stránky lidskosti. V neposlední řadě je třeba zmínit také psycholožku Lindu Martin. Ano, i Ďábel si totiž potřebuje občas zajít vyřešit jednu nebo dvě existenční krize.

Aby lépe pochopil vlastní místo na zemi, Lucifer použije svůj vliv a šarm na vedení policie a stává se civilním poradcem pro Los Angeleskou policii. Skrz zločiny a pátrání po vinících Lucifer objevuje vlastní osobnost a odhaluje nespravedlnosti, za které ho lidé nenávidí a bojí se ho. Je nutné podotknout, že svou pravou identitu neskrývá, právě naopak. Diváci už od začátku vědí, co je skutečně zač. I s Chloe a doktorkou Lindou mluví otevřeně o tom, že je Ďábel, který si prostě jenom vzal dovolenou z Pekla, protože ho práce už přestala bavit. Taky koho by bavilo tisíce let trestat padouchy, že. Ani jedna mu ale nevěří, mají pocit, že jen využívá metafory, aby na sebe lépe upozornil. Jeho upřímnost je ovšem skvělým zdrojem humoru napříč celým seriálem.

Už na konci první série si ovšem diváci mohli všimnout, že Lucifer se dokáže pro ty, kteří mu přirostou k srdci, obětovat. Ale všechno má svou cenu a za záchranu života musí napravit škodu, která se v Pekle stala, zatímco byl na dovolené. Unikl totiž nejstřeženější vězeň: jeho vlastní matka.

Druhá série tedy pokračuje rozmotáváním rodinného dramatu. Setkáváme se s Luciferovou matkou, manželkou samotného boha. Také je nám nově vysvětleno, jak vlastně vznikl svět. Nemluví se ovšem o sedmi dnech, ale o sexu mezi manželi, který způsobil Velký třesk. Stvoření světa nabývá zcela nových významů.

Kontroverze sem, kontroverze tam

Seriál si tedy pohrává s tradičními příběhy z Bible. Lucifer je představený jako oběť. Syn, který byl vyhnán z domu, protože neposlechl otce. To přeci zní jako docela dojemný příběh, který se může stát komukoli. Tak proč by nemohl vzbudit trochu sympatií pro Ďábla?

Dostal práci, která se mu nelíbí, dlouhá staletí je obviňován z našeptávání hříchů, přičemž ale jenom hříchy trestá. Rodina se ho nezastala. Otec mu neodpovídá na žádné volání – a ozval se vůbec někdy někomu? Lucifer v sobě má už hluboce zakořeněnou hořkost a pocit křivdy a to všechno pomalu vybublává na povrch. Nerad vidí svého bratra, který ho přišel přimět, aby se vrátil zpátky do Pekla. Místo bratrského tlachání se dohadují o tom, co bude se všemi zatracenými dušemi.

Pobyt Amenadiela na Zemi a trávení času s marnotratným bratrem mu také nahlodává svědomí. Není nakonec na Luciferovi doopravdy spáchaná nespravedlnost?

Navíc Stvoření světa je představeno jako akt tělesné lásky dvou božských postav. To také není v souladu s představou sedmidenního zázraku, který lidstvo zná. Matka andělů, manželka boha, potom navíc byla uvězněná v Pekle. To také nevrhá moc dobré světlo na boha – proč by vlastně zavíral vlastní ženu?

Divákům je zkrátka představen příběh, který ilustruje na největším a nejdéle přetrvávajícím mýtu, který se táhne i napříč kulturami, že svět není jenom černobílý. Nejde na něj nahlížet ani ve stupních šedi. Je nutné podívat se na široké spektrum barev a uznat, že by to zkrátka mohlo být i jinak. Všichni máme nějakou rodinu, všichni jsme zažili nějaké křivdy, každý to prožíváme jinak. Že i pod nálepkou, kterou nosíme přilepenou na zádech, se může skrývat mnoho dalších tváří. A přesně to se děje i Luciferovi.

Není divu, že seriál vzbudil pár nesouhlasných hlasů. American Family Association (AFA) prostřednictvím webové stránky One Million Moms vyhlásila petici, která měla zabránit vysílání seriálu. Tato stránka má aktivizovat rodiče, aby bojkotovali uvádění kontroverzních pořadů v médiích, které by mohly mít škodlivý dopad na děti. U Lucifera jim vadí, že seriál „glorifikuje Satana a ukazuje ho jako starostlivou, sympatickou osobu v lidském těle[1]. Zajímavé je, že AFA před 15 lety vedla kampaň také proti komiksu The Sandman (odkud si tvůrci seriálu propůjčili postavu Lucifera), a to proto, že se v komiksu objevovaly LGBT postavy. Bojkot neuspěl tehdy a podle nadále aktivně točícího se seriálu „naštvané matky“ neuspějí ani tentokrát.

Zdá se, že tvůrcům se podařilo něco zajímavého a poutavého a prozatím s Luciferem slaví úspěchy. Není to tak dávno, kdy byl seriál Constantine – také inspirovaný komiksem, kde je hlavním hrdinou sarkastický britský exorcista s podobnými povahovými charakteristikami jako Lucifer – ukončený už po první sérii kvůli nízké sledovanosti.

Lucifer je zkrátka v tomto podání sympaťák, a to je divákům blízké. Navíc má skvělý smysl pro humor, což seriálu dodává lehkost a spád. Kriminálek je v televizi mnoho a umí předat poselství o velkém zlém světě tam venku – v Luciferovi si ale můžeme být jistí, že nepropadneme tak snadno depresi, protože hlavní hrdina má v zásobě dostatek fórků. Sám se navíc dostává do situací, které se mu nelíbí, avšak diváky velmi baví. Například jeho krátká setkání s dcerou detektivky. Trixie si totiž Lucifera nesmírně oblíbila a ráda ho atakuje nečekanými objetími, Lucifer ovšem takovou dětskou náklonnost nechápe a často ho vyvádí z míry.

Tvůrci si umí pohrát také se soundtrackem, který je pečlivě vybírán tak, aby ladil s hlavní postavou a jeho pekelným povoláním. Na své si přijdou ti, kterým se už zajídá poslouchat rádiové vypalovačky současnosti, a dávají přednost něčemu, kde najdou melodii. Lucifer navíc hraje na klavír a také dobře zpívá. Občas sedne ke klavíru ve vlastním klubu a udělá vlastní program. Tak předvedl například píseň Sinnerman, kterou původně nazpívala Nina Simone, a k Luciferovi ďábelsky dobře sedí. Některé písně v instrumentálním klavírním podání pak ilustrují emoční rozpoložení tohoto hrdiny ne-hrdiny. Atmosféru takto dokreslilo například slavné Knockin‘ on Heaven’s Door nebo The Unforgiven a obě písně přímo vybízí k prohloubení soucitu k nepochopenému padlému andělovi.

Seriál tedy není jenom další detektivkou vyšetřující zločiny ve městě andělů (jak příhodné, že?). Jde také o příběh pochopení vlastního smyslu existence, přehodnocování toho, co je dobré a špatné, a vlastně i o tom, kdo určuje, co je dobré a špatné. A troška humoru dostatečně vyrovnává tíhu těchto témat. Lucifer se sice chová extravagantně a často sebestředně, ale právě jeho druhá citlivější stránka je tím, co tolik diváků oslovuje a nabízí dobrý příběh. Ani veřejné petice zatím nezabránily vysílání druhé série. Jistě bude zajímavé, co tvůrci pro nedoceněného syna nebes ještě přichystali.

[1] Celou výzvu k bojkotu seriálu je možné nalézt zde: http://www.onemillionmoms.com/current-campaigns/tell-lucifer-sponsors-no-more-sympathy-for-the-devil/

Anna Bílá

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *