0

Maus (Po)hádka pro fanoušky i kritiky

Autorka: Barbora Svobodová

Komiks jako samostatné médium

Pro jednoho umění, pro druhého infantilní dětské obrázky. Pravdou však zůstává, že si komiks v průběhu let právoplatně vybojoval pevné místo mezi čtenářsky oblíbenými žánry nejen v České republice, ale i ve světě. Proč? Protože má své věrné fanoušky a poptávka po jeho produkci neustále roste.

Potřeba vyobrazování událostí a jevů pomocí obrazů v chronologické sekvenci má velmi dlouhou tradici. Počátky lze datovat již do pravěku. Reprezentativním příkladem jsou jeskynní komplexy Lascaux ve Francii nebo Altamira ve Španělsku. Za předchůdce komiksu ve formě, jak jej dnes známe, můžeme považovat také například výjevy na Tapiserii z Bayeux či reliéfy na Trajánově sloupu.[1] Počátkem komiksu v pravém slova smyslu bychom pak mohli prohlásit slavné příběhy hocha v noční košili – Yellow Kid Richarda Outcaulta (1896).[2]

Ačkoli by se mohlo zdát, že současné komiksové médium je určeno zejména našim dětem, rozhodně tomu tak není. Není však divu, že je tato domněnka, zvlášť v české společnosti stále hluboce zakořeněna, neboť počátky komiksu v Československu 20. století skutečně byly spjaty s tvorbou pro děti. V dané době by tedy bylo možné komiksy jako určitý druh pohádek označit. Tehdy se ještě jako předčítající předpokládal dospělý člověk a jako publikum právě děti a mládež. Zábavní funkce, která komiksu dominuje dnes, navíc nebyla natolik explicitní, příběhy se vyznačovaly výraznou edukativní složkou.[3]

Kolem komiksového média však se postupně vytvořila široká komunita fanoušků z řad profesionálů i amatérů, která kreslené příběhy nejen čte, ale také podrobně zkoumá a hodnotí, popřípadě sama tvoří. Význam komiksů pro společnost dokládá také existence mnoha studií zaměřených na jednotlivé aspekty komiksu, publikace odborných knih, jejichž autoři se soustředí na historii i teorii komiksů, a v neposlední řadě působení komiksologů, kteří dostávají čím dál tím více prostoru pro vyjádření na veřejnosti. V České republice bylo dokonce v roce 2013 zřízeno Centrum pro studia komiksu

s cílem společně badatelsky rozvíjet soudobá studia komiksu, tj. rozvíjet a kultivovat české odborné myšlení o komiksu a být sdílenou komunikační platformou pro výměnu informací, materiálů a poznatků napříč oběma institucemi i individuálními badateli.“[4]

Podle Scotta McClouda, slavného amerického kreslíře, který se zasazuje o uchopení komiksu jako uměleckého média, můžeme komiks definovat jako sekvenční umění. Tato definice je však až příliš široká, proto ji postupně rozvíjí do podoby

„záměrná juxtaponovaná sekvence kreslených a jiných statických obrazů, určená ke sdělování informací nebo vyvolání estetického prožitku.“[5]

Vrátíme-li se k myšlence, že prvním komiksem moderního typu je právě Yellow Kid, který vycházel nejprve v novinách Josepha Pulitzera a následně Williama Randolpha Hearsta,[6] je jasné, že už jen pro své umístění dětem určen nebyl. A stejně tak postupem času vzniklo a stále vzniklá mnoho dalších komiksů, které autoři pro svou tématiku adresují pouze dospělým. V případě střetu názorů, že komiks je forma určená dětem a fanouškovské ideje komiksu jakožto uměleckého způsobu vyjádření více či méně závažných témat, může dojít ke konfliktu. Zářným příkladem jsou Spojené státy, kde Asociace amerických knihoven každý rok čelí mnoha stížnostem na nevhodnost údajně škodlivých komiksů, které ohrožují mravní výchovu mládeže. Mezi nimi můžeme nalézt jeden velmi výjimečný titul – MAUS.[7]

Maus jako autobiografická (anti)bajka

Maus je příběh Vladka Spiegelmana, Žida, který přežil holocaust, a jeho syna, kreslíře, který se snaží vyrovnat s otcem, jeho hrozivým příběhem i dějinami jako takovými. Knihu spojuje dva příběhy: jeden se odehrává v Polsku, druhý v Rego Parku v New Yorku. V prvním Spiegelmanův otec vypráví o tom, jak se svou ženou přežili Hitlerovu vládu v Evropě. Je to příběh plný smrti, neuvěřitelných úniků, vězeňské krutosti i lidské zrady. V druhém příběhu sledujeme autorův mučivý vztah k stárnoucímu otci. Občas se navštěvují, vedou malicherné hádky a v pozadí všeho jsou dějiny, příliš kruté na to, aby je bylo možno utišit. Oba příběhy se tak před námi spojují v příběh jediný – příběh rodičů a dětí. V prvním dílu sledujeme Spiegelmanovy rodiče až do bran Osvětimi a autora vyprávění na práh zoufalství.“[8]

Zpočátku byl Maus výtvarníka Arta Spiegelmana vydáván po částech vydáván v časopise RAW (1980–1991) v černobílém provedení. V roce 1986 vyšel souborně první díl, druhý pak o pět let později. V České republice vyšly oba díly se zpožděním, první v roce 1997 jako Maus I: Otcova krvavá pouť dějinami následován druhým dílem v roce 1998 s názvem Maus II: A tady začalo moje trápení. V roce 2012 byly oba díly publikovány znovu, tentokrát jako jedna kniha: Maus: souborné vydání.[9]

Autorem příběhu je Art Spiegelman, který se narodil ve Švédsku v roce 1948. O výtvarnou tvorbu se zajímal již od mládí, zejména o undergroundový komiks, kdy pod pseudonymy přispíval do různých titulů. S Billem Griffithem založil časopis Arcade (1975), který se zaměřoval právě na underground. O pět let později založil se svou ženou Françoise Mouly časopis Raw pro podporu nezávislých umělců. Výrazný úspěch ale zaznamenal Spiegelman až po vydání prvního dílu komiksu Maus (1980–1986), který zcela zastínil veškerou jeho dosavadní tvorbu. V roce 1991 následoval druhý díl, po němž  získal Pullitzerovu cenu za první grafický román v historii. Z dalších Spiegelmanových ocenění lze jmenovat Guggenheimovo stipendium, Řád umění a literatury, Eisner Award, Harvey Award a další.[10]

K příležitosti 25 let od knižního vydání Mause vydal Art Spiegelman také třísetstránkovou publikaci MetaMaus: A Look Inside a Modern Classic, Maus, která vyšla i v českém překladu. Autor v ní zodpovídá nejrůznější otázky, které mu fanoušci léta adresovali, vysvětluje okolnosti vzniku samotného Mause, a, stejně jako v komiksu, zde řeší zejména komplikovaný vztah se svým otcem.[11]

Maus však není ledajaký komiks, kromě částečné autobiografie bychom o něm mohli hovořit také ve smyslu (anti)bajky. Veškeré postavy jsou totiž vyobrazeny jako zvířata, což je jeden z hlavních rysů jednoho z nejstarších literárních žánrů na světě, kterým bajka bezpochyby je. V komiksu vystupují Židé jako myši, nežidovští Poláci jako prasata, Němci jako kočky a Francouzi jako žáby. Toto rozdělení dle národnosti není zcela náhodné, ale vychází z historie, kdy bylo na jedince pohlíženo právě z hlediska národní příslušnosti, nikoli individuálně.[12]

Líčené hrůzy se zdají být díky kresleným antropomorfizovaným postavám zvířat najednou jaksi stravitelnější, neboť děj čtenář vnímá „jen“ jako odosobněný příběh zvířat, který nemá se skutečným životem toliko společného. A přesto jde o skutečné události a lidské tragédie, které Spiegelman pouze koncipuje tak, aby je čtenář dokázal lépe přijmout a pochopit.[13]

Bouřlivá reflexe z řad veřejnosti

Ztvárnění holokaustu prostřednictvím kreslené tvorby má přirozeně své příznivce i odpůrce. Poté, co Maus vyšel v originále, vyvolal v Americe mnoho kontroverzních reakcí. Spiegelman tím do jisté míry povýšil komiks na umění a podnítil živé debaty o tom, zda lze Mause považovat za literární žánr či nikoli a zda se jedná o literaturu faktu, nebo beletrii.[14] Na základě množství ocenění, která, jak již bylo zmíněno, Spiegelman za svou práci posbíral, je možné soudit, že je Maus převážně vnímán jako skutečně přelomový a geniální počin. Neubírá ale komiks na vážnosti celé situace?

Vrátíme-li se do první poloviny 20. století, zjistíme, že na komiks bylo nahlíženo jako na podřadné médium s výraznou zábavní složkou. S nástupem pop-artu se situace změnila a ke komiksu se začala obracet pozornost odborníků i veřejnosti. Umělecká kritika jej vnímala jako „svérázný a ryzí projev americké výtvarné kultury“, která je součástí masové kultury.[15] Art Spiegelman ale přichází s něčím novým, jeho komiks porušuje běžné konvence, čtenáři předkládá vážné téma bez superhrdinů a fantaskních světů, jež jsou pro klasický komiks typické. Skrz své jednoduché kresby opatřené textem brilantně vykresluje komplikované lidské vztahy, vtahuje čtenáře do děje a s lehkostí k němu nechává promlouvat oběti i strůjce jednoho z největších příkoří, která byly na lidské rase spáchána.

A právě koncept komiksu jako kdysi přehlíženého pseudoumění vyvolává otázku, zda komiks představuje vhodné médium k reprezentování natolik závažného tématu, jakým holokaust je. Komiksy jsou totiž mnohdy stále vnímány jako bezduché smyšlené příběhy plné trivializace a zábavy, přestože se na trhu po vzoru Spiegelmana objevily i další významné autobiografické počiny jako Persepolis Marjane Satrapiové, která paradoxně sklidila u fanoušků mnohem větší úspěch, než podobně stavěný autobiografický titul jejího rádce a mentora Davida B. Padoucnice.[16]

Stanislav Kolář se nad tímto aspektem zamýšlí ve své recenzi Nevyslovitelná hrůza holokaustu.

„Recenzent s jakousi jistotou tvrdí, že někteří čtenáři budou považovat komiksový žánr za nepříliš vhodný způsob prezentace natolik vážného tématu, a že se najdou i takoví, kteří v něm mohou spatřovat i určité znesvěcení zkušenosti holocaustu.“[17]

Další úskalí v přijetí komiksu veřejností, jak již bylo v úvodu naznačeno, je přetrvávající názor, že komiks je určen dětem a Maus se tak stává škodlivým titulem, který by se v knihovnách mohl dostat do rukou citlivým dětem. Kniha se proto ve Spojených státech ocitla na seznamu nejslavnějších komiksů, které se staly terčem samozvané „mravní policie“ a po Asociaci amerických knihoven bylo požadováno její stažení z veřejných knihoven. A to pro svůj údajný rasismus.[18]

Sám Spiegelman v rozhovoru o knize na otázku, zda z viníků pomocí zvířecích masek nesnímá odpovědnost za genocidu, vzhledem k tomu, že rozdíl mezi lidmi a zvířaty tkví také v tom, že lidé mají vlastní vůli a odpovědnost, odpověděl:

„Na začátku Myši je citát z Adolfa Hitlera, který řekl: Židé jsou nepochybně rasou, ale nikoli lidskou. Hitler byl vlastně takový můj spolupracovník na celém projektu. Myšlenka přirozené hierarchie, kdy nejvyšší rasou-zvířetem jsou vlastně Němci, je jeho myšlenka, nikoli moje. A stejně jako většina Hitlerových myšlenek to byla myšlenka zlá, s kterou jsem se jako Hitlerův spolupracovník těžko vyrovnával. V mojí knize stojí zvířata na zadních, respektive lidských nohách, tak aby mohla deklarovat svoji lidskost.“[19]

V návaznosti na vyobrazení postav v podobě zvířat se dostáváme k dalším negativním reakcím, tentokrát ze strany Poláků, což jistě není překvapující. V komiksu jsou zastoupeni prasaty, a to v evropském kontextu vyznívá jako velmi negativní konotace.  Vysvětlení výtvarníka je však prosté a vystříhává se jakýchkoli záměrných ataků na konkrétní národnosti.

„Já jsem prostě potřeboval najít domácí zvíře mimo potravinový řetězec koček a myší, které může fungovat jako svědek, jenž bude reflektovat hierarchii nacistického konečného řešení. Když máte na farmě vepře, vykrmíte ho a potom sníte. Hitler měl přece ideu, že využije slovanské národy jako otroky pracující za stravu.“

Avšak negativního vnímání novely ze strany Poláků si je autor vědom, dokonce jej deklaruje skrze historku:

„Než jsem jel podruhé do Polska, zavolal mi polský konzul. (…) Řekl mi, že chápe, že chci jet do Polska, ale že se mnou potřebuje nejdříve mluvit, protože Poláci jsou z mé knihy velice nešťastní. Začal jsem přemýšlet, co mu řeknu, a nakonec jsem řekl tohle: Prasata jsem si vybral proto, že je mnohem snazší kreslit je než například koně, jeleny apod. Sdělil mi, že Poláci to mohou chápat jedině jako sprostý útok. Vysvětlil jsem mu tedy to, co vám před chvílí – onu návaznost na Hitlerovu myšlenku, a on to nakonec přeci jenom nějak diplomaticky vzal.“[20]

Shrneme-li tedy doposud zmíněné reakce, je s podivem, že se Maus stal natolik významným dílem. Zdá se, že pro svůj údajný rasismus, nevhodnost pro dětské čtenáře, rizikovou kreslenou formu a neprocítěnost kreseb si mnoho fanoušků nezískal a rozhodně si nezaslouží být součástí pomyslné síně slávy historických komiksů. Opak je ale pravdou. Proti odmítavému postoji stojí obrovská vlna nadšení a nespočet skalních fanoušků.

O Mausu jako významném nekonvenčním díle bylo napsáno mnoho, v českém prostředí můžeme zmínit například deskripci člena kulturní rubriky redakce Respektu a zároveň básníka Viktora Šlajchrta:

„Od tradičních komiksů se Spiegelmanův liší trýznivě osobní, konfesijní povahou, důsledným odklonem od fikce, realistickým viděním světa se všemi složitostmi, jemným odstíněním charakterů postav, které nejsou nijak pohádkově posunuté, ale naopak představují důvěrně známé typy. Těkání od jednoho senzačního nápadu k druhému tu nahrazuje uvážlivé a pozorné zacházení s historickou zkušeností jedné rodiny.“[21]

Chválu na novelu pěje také autor recenzí na webu Fanzine, který se věnuje popkulturním tématům, Ondřej Pešek:

„Maus představuje jedno z vrcholných děl komiksu. Rozhodně by neměl chybět v knihovničce žádného komiksového sběratele, ale měl by po něm sáhnout i každý, kdo jen pátrá po dobrém a citlivém příběhu. I když třeba nemá rád komiks.“[22]

Pro naši práci jsou však podstatné také reakce fanoušků z řad neprofesionálů. Abychom si vytvořili představu, jak je komiks přijímán českými čtenáři, pracujme především s recenzními weby. Například na stránce Databáze knih se novela pyšní celkovým hodnocením 95 %, které vychází z 342 hodnocení. [23] Zajímavou recenzi pak přináší například uživatel se jménem Eigis:

Spiegelman bez jakýchkoliv pochybností dokazuje, že komiksová tvorba může pojmout i velice vážná a seriózní témata. Kniha má dvě dějové linie, současný složitý vztah autora s otcem a popis otcových osudů během nacistické hrůzovlády. Musím říci, že zpočátku mi to vcelku vadilo, děj mi připadal roztříštěný a já se do něj nedokázal hlouběji ponořit. Naštěstí jsem si záhy uvědomil, že tato zdánlivá nevýhoda je naopak jednou z největších předností tohoto geniálního dílka. (…) Dvě linie děje mají, ale i další výraznou přednost. Jejich výrazná odlišnost je navzájem velice zvýrazňuje. (…) Poslední předností, která mě silněji oslovila, je přidělení zvířecích tváří jednotlivým národnostem. Tento postup nejenom že poukazuje na jejich role v ději, ale způsobuje i velkou anonymitu postav, takže se čtenář s žádnou více neztotožní a není odváděn od hlavního poselství knihy. Navíc je to velice přehledné.“

Podobně pozitivní pocity sděluje uživatel Kapis:

„Jeden z mých ranných komiksů ve sbírce, který mi ukázal jaké jsou možnosti tohoto média a jakým způsobem se dá vypravět příběh. Téma silné, dobře uchopené a skvělé zpracované. Vše co se týká holokaustu a utrpní Židů má vždy otevřenou cestu k okamžitému vydání, i když to za moc nestojí – v tomto případě se to však povedlo excelentně. (…)”. [24]

Trojlístek nadšených reakcí můžeme doplnit recenzí z internetových stránek knihkupectví Kosmas, kde se vyjadřuje Radovan Keler:

Tuhle knihu jsem poprvé četl už velice dávno. Dodnes na zážitek po přečtení poslední strany nemohu zapomenout. Tahle kniha představuje zjevení a všem lidem kteří mají komiksy za zábavu pro děti a mládež, dokazuje, že to u tak opravdu není. Opravdu silný zážitek. Jednoduchá kresba ty hrůzy vystihuje věrohodně a rozdělení zvířat je dokonalé. Mistrovské dílo.“[25]

Podobných recenzí na českých i zahraničních webových stránkách bychom našli mnoho, pro pozitivní reakce z celého světa, které Maus sklízí ze strany fanoušků, je možné pozorovat například také na sociální sítě. Například uživatelka Facebooku Ross McLelland se vyjádřila takto:

„I’ll hold my hands up and come clean: I am anti-semetic! But even I agree that this work of art deserves every award and positive review that it has received. Actually if anything it deserves more. Got given this as a present for my 21st. Reading it again for the 3rd time now. There is no word in the English language that can describe the artistic genius of Art Spiegelman. It is a fantastic book! Despite my feelings towards Jewish people, he is the 2nd I would very much like to sit down and have a coffee and talk with with this man. The first would have been Joan Rivers but unfortunately that can now never happen.“[26]

MAUSoleum komiksu jako nízkého umění

Jak je z této práce patrné, reakce na komiks Arta Spiegelmana Maus se různí. Na jedné straně se setkáváme s nepochopením a zavržením díla z důvodu zvolené formy, kdy se v očích části veřejnosti komiksové médium jeví jako zcela nevhodný nositel tak závažného tématu, jakým holokaust bezpochyby je. Určité riziko dle odpůrců představuje komiks také v otázce ohrožení mravní výchovy mládeže. Příčinou je neopodstatněný názor, že kreslená tvorba je určena pouze dětem, jejichž pozornost obrázky zvláště přitahují, a že v případě, kdy by se dítěti daná novela dostala ve veřejné knihovně do rukou, mohla by citlivé dětské povaze hypoteticky způsobit trauma. Lze se také setkat s názorem, že dílo je nebezpečným zdrojem rasismu, který sám autor knihy ale popírá. Jde tak spíše o určitou nadinterpretaci, která dává odpůrcům do rukou moc argumentovat.

Tyto myšlenky jsou ale spíše minoritní záležitostí. Z informací uvedených výše lze vyvodit, že jde o ojedinělý počin svého druhu, jenž je dodnes vnímán jako průlomový. Vedle pozitivních recenzí z řad fanoušků i odborníků z literárních kruhů jedinečnost díla dokazují také milionové náklady novely a velké množství cen, kterými je Maus a jeho autor Art Spiegelman ověnčen. Vyzdvihuje se zejména citlivý a neutrální přístup kreslíře k válečným hrůzám, jeho otevřenost ve výpovědích o komplikovaném vztahu s otcem, jenž slibuje intenzivní zážitek, i neotřelý nápad na zpracování v podobě komiksu.

Můžeme tedy říct, že přirozeně jako každé velké dílo nachází Maus nejen své fanoušky, ale také odpůrce. Co jedni kritizují, druzí vítají s nadšením. Jejich boje ale opět potvrzují, že je tento komiks zcela mimořádný a rozhodně stojí za neustálé diskuze a analýzy. Ostatně ty jsou nezbytné pro celé komiksové médium. Neboť to nejsou odborníci a autoři, kteří jej udržují při životě, ale právě fanoušci. Dokud bude po komiksech poptávka, budou žít vlastním životem, a to je předpoklad pro vznik dalších zásadních děl, jako je právě Maus.

Použité zdroje:

AMERICAN LIBRARY ASSOCIATION. Banned Books Week 2010: 10 Graphic Novels And The Shocking Reasons They Frequently Come Under Fire (PHOTOS). Huffpost [online]. [cit. 15. června 2017]. Dostupné z: http://www.huffingtonpost.com/american-library-association/banned-books-2010-graphic-novels_b_740726.html

ČESÁLKOVÁ, Lucie, Oto PALÁN a Jaroslav TROUSIL. Signály z neznáma: český komiks 1922-2012. Editor Pavel KOŘÍNEK, editor Tomáš PROKŮPEK. V Řevnicích: Arbor vitae, 2012, 350 s. ISBN 978-80-7467-012-1.

Čtenářské recenze. Maus: souborné vydání. Kosmas [online]. [cit. 14. června 2017].  Dostupné z: https://www.kosmas.cz/knihy/175519/maus/

GÖTH, Jindřich. Když čtení komiksů bolí. Týden.cz [online]. [cit. 14. června 2017]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/kdyz-cteni-komiksu-boli_397515.html; poznatky z kurzu Teorie komiksu.

[1]Maus I: Otcova krvavá pouť dějinami (Art Spiegelman). Vaše databáze knih – knižní databáze – CBDB.cz [online]. [cit. 14. června 2017].  Dostupné z: http://www.databazeknih.cz/knihy/maus-i-otcova-krvava-pout-dejinami-7288

McCloud, Scott. Jak rozumět komiksu. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2008. 216 s. ISBN 978-80-7381-419-9.

Myš v Čechách. Vyšlo kontroverzní dílo Arta Spiegelmana. Holocaust.cz [online]. [cit. 14. června 2017]. Dostupné z: http://www.holocaust.cz/zdroje/clanky-z-ros-chodese/ros-chodes-1998/leden-12/mys-v-cechach/

PEŠEK, Ondřej. RECENZE: V komiksu Maus si nacisté a židé zahrají na kočku a myš. Fanzine.cz [online]. [cit. 14. června 2017]. Dostupné z: https://fanzine.topzine.cz/recenze-v-komiksu-maus-si-naciste-a-zide-zahraji-na-kocku-a-mys

RŮŽIČKA, Lukáš. Česky vyšlo devět z deseti komiksů, které čelí vyštvání z amerických knihoven. Komiksarium [online]. [cit. 14. června 2017].  Dostupné z: http://www.komiksarium.cz/index.php/2010/10/cesky-vyslo-devet-z-deseti-komiksu-ktere-celi-vystvani-z-americkych-knihoven/

RŮŽIČKA, Lukáš. Mausoleum: Jak slavný komiks Arta Spiegelmana putoval do Česka. Komiksarium [online]. [cit. 14. června 2017]. Dostupné z: http://www.komiksarium.cz/index.php/2012/12/mausoleum-jak-slavny-komiks-arta-spiegelmana-putoval-do-ceska/

RŮŽIČKA, Lukáš. Vývoj komiksové kritiky v českých periodikách mezi lety 1995 až 2010. Praha, 2014. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Fakulta sociálních věd. Institut komunikačních studií a žurnalistiky.

SPIEGELMAN, Art. Maus: příběh očitého svědka. Přeložil Jiří ZAVADIL, přeložil Jan MACHÁČEK, přeložil Magdaléna FRIČOVÁ. Praha: Torst, 2012, 295 s. ISBN 978-80-7215-441-8.

ŠLAJCHRT, V., ŽANTOVSKÁ, K. Maus, příběh očitého svědka. Respekt [online]. [cit. 14. června 2017]. Dostupné z: https://www.respekt.cz/tydenik/1997/49/skutecnost-komiksu-komiks-skutecnosti

ZVĚRA. Maus (6) – problém literárního zpracování holocaustu. Komiks.cz [online]. [cit. 14. června 2017]. Dostupné z: http://komiks.cz/clanek.php?id=833

Kořínek, Pavel, ed., Prokůpek, Tomáš, ed. a Česálková, Lucie. Signály z neznáma: český komiks 1922-2012. Vyd. 1. V Řevnicích: Arbor vitae, 2012. 350 s. ISBN 978-80-7467-012-1.

O centru. Centrum pro studia komiksu [online]. [cit. 14. června 2017]. Dostupné z: http://studia-komiksu.cz/

Art Spiegelman. Databáze knih [online]. [cit. 14. června 2017]. Dostupné z: http://www.databazeknih.cz/zivotopis/art-spiegelman-2956

Maus by Art Spiegelman. Facebook [online]. [cit. 15. června 2017]. Dostupné z: https://www.facebook.com/MausbyArtSpiegelman/?fref=ts


[1] McCLOUD 2008, s. 12–13.

[2] ČESÁLKOVÁ, Lucie, Oto PALÁN a Jaroslav TROUSIL 2012, s. 73.

[3] ČESÁLKOVÁ, Lucie, Oto PALÁN a Jaroslav TROUSIL 2012, s. 153.

[4] O centru. Centrum pro studia komiksu [online]. [cit. 14. června 2017]. Dostupné z: http://studia-komiksu.cz/

[5] McCLOUD 2008, s. 9.

[6] ČESÁLKOVÁ, Lucie, Oto PALÁN a Jaroslav TROUSIL 2012, s. 73.

[7] RŮŽIČKA, Lukáš. Česky vyšlo devět z deseti komiksů, které čelí vyštvání z amerických knihoven. Komiksarium [online]. [cit. 14. června 2017].  Dostupné z: http://www.komiksarium.cz/index.php/2010/10/cesky-vyslo-devet-z-deseti-komiksu-ktere-celi-vystvani-z-americkych-knihoven/

[8]Maus I: Otcova krvavá pouť dějinami (Art Spiegelman). Vaše databáze knih – knižní databáze – CBDB.cz [online]. [cit. 14. června 2017].  Dostupné z: http://www.databazeknih.cz/knihy/maus-i-otcova-krvava-pout-dejinami-7288

[9] RŮŽIČKA, Lukáš. Mausoleum: Jak slavný komiks Arta Spiegelmana putoval do Česka. Komiksarium [online]. [cit. 14. června 2017]. Dostupné z: http://www.komiksarium.cz/index.php/2012/12/mausoleum-jak-slavny-komiks-arta-spiegelmana-putoval-do-ceska/

[10] Art Spiegelman. Databáze knih [online]. [cit. 14. června 2017]. Dostupné z: http://www.databazeknih.cz/zivotopis/art-spiegelman-2956

[11] RŮŽIČKA, Lukáš. Mausoleum: Jak slavný komiks Arta Spiegelmana putoval do Česka. Komiksarium [online]. [cit. 14. června 2017]. Dostupné z: http://www.komiksarium.cz/index.php/2012/12/mausoleum-jak-slavny-komiks-arta-spiegelmana-putoval-do-ceska/

[12] ŠLAJCHRT, V., ŽANTOVSKÁ, K. Maus, příběh očitého svědka. Respekt [online]. [cit. 14. června 2017]. Dostupné z: https://www.respekt.cz/tydenik/1997/49/skutecnost-komiksu-komiks-skutecnosti

[13] Myš v Čechách. Vyšlo kontroverzní dílo Arta Spiegelmana. Holocaust.cz [online]. [cit. 14. června 2017]. Dostupné z: http://www.holocaust.cz/zdroje/clanky-z-ros-chodese/ros-chodes-1998/leden-12/mys-v-cechach/

[14] RŮŽIČKA, Lukáš. Vývoj komiksové kritiky v českých periodikách mezi lety 1995 až 2010. Praha, 2014. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Fakulta sociálních věd. Institut komunikačních studií a žurnalistiky.

[15] Myš v Čechách. Vyšlo kontroverzní dílo Arta Spiegelmana. Holocaust.cz [online]. [cit. 14. června 2017]. Dostupné z: http://www.holocaust.cz/zdroje/clanky-z-ros-chodese/ros-chodes-1998/leden-12/mys-v-cechach/

[16] GÖTH, Jindřich. Když čtení komiksů bolí. Týden.cz [online]. [cit. 14. června 2017]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/kdyz-cteni-komiksu-boli_397515.html; poznatky z kurzu Teorie komiksu.

[17] ZVĚRA. MAUS (6) – PROBLÉM LITERÁRNÍHO ZPRACOVÁNÍ HOLOCAUSTU. Komiks.cz [online]. [cit. 14. června 2017]. Dostupné z: http://komiks.cz/clanek.php?id=833; původní zdroj se nepodařilo dohledat

[18] AMERICAN LIBRARY ASSOCIATION.

Banned Books Week 2010: 10 Graphic Novels And The Shocking Reasons They Frequently Come Under Fire (PHOTOS). Huffpost [online]. [cit. 15. června 2017]. Dostupné z: http://www.huffingtonpost.com/american-library-association/banned-books-2010-graphic-novels_b_740726.html

[19]Myš v Čechách. Vyšlo kontroverzní dílo Arta Spiegelmana. Holocaust.cz [online]. [cit. 14. června 2017]. Dostupné z: http://www.holocaust.cz/zdroje/clanky-z-ros-chodese/ros-chodes-1998/leden-12/mys-v-cechach/

[20] Ibidem.

[21] ŠLAJCHRT, V., ŽANTOVSKÁ, K. Maus, příběh očitého svědka. Respekt [online]. [cit. 14. června 2017]. Dostupné z: https://www.respekt.cz/tydenik/1997/49/skutecnost-komiksu-komiks-skutecnosti

[22] PEŠEK, Ondřej. RECENZE: V komiksu Maus si nacisté a židé zahrají na kočku a myš. Fanzine.cz [online]. [cit. 14. června 2017]. Dostupné z: https://fanzine.topzine.cz/recenze-v-komiksu-maus-si-naciste-a-zide-zahraji-na-kocku-a-mys

[23] Údaje jsou platné ke dni 15. 6. 2017.

[24] Komentáře. Maus I: Otcova krvavá pouť dějinami (Art Spiegelman). Vaše databáze knih – knižní databáze – CBDB.cz [online]. [cit. 14. června 2017].  Dostupné z: http://www.databazeknih.cz/knihy/maus-i-otcova-krvava-pout-dejinami-7288

[25] Čtenářské recenze. Maus: souborné vydání. Kosmas [online]. [cit. 14. června 2017].  Dostupné z: https://www.kosmas.cz/knihy/175519/maus/

[26]Komentáře. Maus by Art Spiegelman. Facebook [online]. [cit. 15. června 2017]. Dostupné z: https://www.facebook.com/MausbyArtSpiegelman/?fref=ts

 

MedKult

MedKult

Stránka MedKult navazuje jmenovitě i obsahem na vrstevnaté štěpení kultury v různých prizmatech jejího zkoumání. Volně se proto zařazuje k termínům jako highcult, masscult, midcult, popcult a dalším, které slouží k pojmenování právě těchto kulturních vrstev. MedKult je platformou interdisciplinárního zkoumání napříč zejména dvěma obory, těmi jsou kulturální studia a mediální studia.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *