Závěrečná zpráva: Kvantitativní výzkum. Divácká recepce seriálu Sherlock verze BBC

Autorky: Bílá Anna, Hloušková Pavla, Sasová Michaela

ÚVOD

Náš výzkum si kladl za cíl diváckou recepci vztahu mezi stejnopohlavními hlavními postavami britského seriálu Sherlock. Při vnímání jejich vztahu jsme se zaměřily především na to, jak je tento vtah vztah popisován fanoušky, a jaké rozdíly ve vnímání jejich vztahu jsou identifikovatelné mezi fanoušky a náhodnými diváky.

Seriál Sherlock stanice BBC se začal vysílat roku 2010. Získal si velkou popularitu nejen ve Velké Británii, ale také v zahraničí. V současné době má seriál 3 řady po 3 epizodách a jeden speciální díl, který byl vysílán na konci roku 2015. Zároveň se natáčí nová, 4. řada, která má být vysílána v lednu 2017.

Tvůrci seriálu Mark Gatiss a Steven Moffat jsou známí tím, že aktivně pracují se svým publikem. Netají se tím, že občas nahlížejí na fanouškovské stránky a s některými teoriemi fanoušků si následně v seriálu pohrávají. Ve fandomu [1] se stala populární teorie o tom, že hlavní postavy Sherlock Holmes a John Watson mezi sebou mají mnohem hlubší vztah než pouze přátelský. V posledních letech už vznikly některé studie, které se touto tematikou zabývaly, a na seriál byla aplikována i teorie queerbaitingu. Tato teorie tvrdí, že tvůrci mediálních obsahů do nich záměrně vkládají homoerotické prvky mezi dvěma postavami, aby přilákali více queer smýšlejících diváků. Přitom ovšem v ději je jasně naznačeno, že tyto dvě postavy nikdy nebudou spolu. (pozn. – překlad z Urban Dictionary)

Tvůrci seriálu s tímto prvkem zřejmě vědomě pracují. Bylo tedy zajímavé podívat se na tuto záležitost z pohledu českých a slovenských fanoušků. Prostřednictvím dotazníkového šetření, které probíhalo ve dnech 19. – 28. 4. 2016, jsme dotazníky rozeslaly metodou sněhové koule mezi fanoušky seriálu. Cíleně byl odkaz na dotazník zavěšen i na facebookové stránce českého a slovenského fandomu (Sherlock CZ/SK). Při analýze jsme pracovaly s celkem 357 [2] korektně vyplněnými dotazníky. Průměrný věk respondentů byl 20 let, přičemž nejmladší respondent měl 12 let a nejstarší 64 let.

VÝCHODISKA A PRÁCE S DATY

Hlavním cílem výzkumu Divácká recepce seriálu Sherlock verze BBC bylo popsat diváckou recepci vztahu mezi stejnopohlavními hlavními postavami britského seriálu Sherlock. Při vnímání jejich vztahu jsme se zaměřily především na to, jak je tento vtah vztah popisován fanoušky, a jaké rozdíly ve vnímání jejich vztahu jsou identifikovatelné mezi fanoušky a náhodnými diváky. Zde jsme vycházely z klasifikace dle Abercrombieho s Longhurstem [4], kteří užívají následující kategorie: klasičtí fanoušci (FANS), uctívači kultu (CULTISTS) a nadšenci (ENTHUSIASTS). Jedním z dílčích cílů bylo reflektovat vnímání vztahu mezi hlavními postavami seriálu z pohledu uvedených skupin.

Jelikož se jedná o diváckou recepci, na výzkum bylo možné aplikovat také teorie trojího čtení Stuarta Halla a teorii o sémiotické moci lidu Johna Fiskeho. Tyto teorie se zabývají tím, jak příjemci nakládají s mediálním obsahem. Klíčové pro nás bylo tzv. vyjednávané čtení, při kterém si recipienti vyhledávají vlastní interpretace obsahu. Sémiotická moc lidu se zabývá stejným fenoménem, tj. jak recipienti nakládají s obsahem a jaké významy v něm hledají.

Hlavní výzkumná otázka této analýzy zní: Jak vnímají diváci / fanoušci seriálu Sherlock vztah mezi Sherlockem Holmesem a doktorem Watsonem? Zároveň byly vymezeny také výzkumné podotázky:

Jak vnímají vztah mezi Sherlockem a doktorem Watsonem klasičtí fanoušci?

Jak vnímají vztah mezi Sherlockem a doktorem Watsonem tzv. uctívači kultu?

Jak vnímají vztah mezi Sherlockem a doktorem Watsonem nadšenci?

            Pro potřeby práce byly stanoveny následující hypotézy:

1. Klasičtí fanoušci seriálu Sherlock nebudou přikládat vztahu mezi Sherlockem Holmesem a doktorem Johnem Watsonem jiný výklad než pracovní, případně přátelský vztah.
2. Fanoušci definováni jako „uctívači“ vnímají vztah mezi Sherlockem Holmesem a doktorem Johnem Watsonem stejně.
3. Seriáloví nadšenci Sherlocka budou vnímat vztah mezi Sherlockem Holmesem a doktorem Johnem Watsonem v jiné, než pracovní, případně přátelské rovině.
4. Divácké sympatie k hereckým představitelům Sherlocka Holmese (Benedict Cumberbatch) a doktora Johna Watsona (Martin Freeman) budou mít vliv na samotné vnímání těchto postav.

PRÁCE S DATY

Jak už bylo řečeno výše, sběr respondentů probíhal pomocí metody sněhové koule. Z dotázaných téměř polovina uvedla, že seriál sledují díky doporučení známých, z čehož můžeme vyvodit závěr, že fanoušci při výběru seriálů dávají především na doporučení známých. Diváci seriálů dají spíše na doporučení, než aby si záměrně vyhledávali konkrétní obsah. Podle odpovědí 13 % respondentů můžeme doplnit, že diváky ke sledování seriálu motivuje, vyskytuje-li se v pořadu jejich oblíbený herec (Martin Freeman, příp. Benedict Cumberbatch), nebo se na tvorbě pořadu podílí jejich oblíbení tvůrci (Mark Gatiss, Steven Moffat). V souvislosti s tvůrci je zajímavé zmínit, že většina těch, které přivedli ke sledování tito britští scénáristé, sledovali také jejich dřívější seriálový počin Dr. Who (Pán času).

Třetina respondentů uvedla, že četla povídky či knihy a zároveň viděla seriál. Téměř stejný počet respondentů naopak sleduje pouze seriál. Pouze 13 respondentů odpovědělo, že seriál sledují v televizi, ostatní hledají jiné možnosti (stahování, online sledování). Z následujících odpovědí tak můžeme vyvodit, že ačkoli je deklarováno, že knižní kultura slábne, stále se najde početná základna, která se nespoléhá pouze na filmové adaptace klasických literárních děl. Zajímavým je rovněž zjištění, že i čeští, případně slovenští respondenti se věnují tvorbě fanfiction [5], což je rozšířeným fenoménem převážně v zahraničí. [6]

Z dotazníkového šetření také vyplývá, že více než polovina diváků (61 %) upřednostňuje sledování seriálu o samotě a jen zlomek respondentů sleduje seriál spolu s ostatními fanoušky, ať už na fanouškovských srazech nebo online. Přestože většina diváků upřednostňuje sledování o samotě, téměř stejné množství (68 %) má následnou potřebu o vývoji děje a možných zápletkách, vztazích mezi postavami a hereckých projevech diskutovat s ostatními fanoušky tohoto seriálu. Bylo zjištěno, že při diskuzích hrají podstatnou roli kromě fanouškovských fór také sociálně sítě, a to převážně Tumblr, oficiální facebookové stránky, ale také Twitter.

Vzhledem k průměrnému věku respondentů není využívání sociálních sítí není ničím neobvyklým a v našem dotazníkovém šetření bylo právě využívání nových médií potvrzeno, jak ukazuje také tabulka č. 4 níže. Z průzkumu vyplývá, že třetina respondentů sleduje také produkty, které vznikly na podporu seriálu a na které se v seriálu někdy odkazuje. Jedná se o blogy Johna Watsona (http://www.johnwatsonblog.co.uk/) a Sherlocka Holmese (http://www.thescienceofdeduction.co.uk/), které mohou některé situace divákům lépe vysvětlit. K využívaným zdrojům rovněž patří stránky věnované seriálům obecně, z nichž nejzmiňovanější byly edna.cz, serialzone.cz, csfd.cz a imdb.cz.

Respondenti získáni metodou sněhové koule byli při dekódování dotazníků rozřazeni do skupin, na základě toho, jak se jako diváci tohoto seriálu projevují (způsob, jakým seriál sledují – tj. zda vyhledávají možnost sledovat jej ihned po premiéře či nikoliv, nakupování merchandisingu, četba či psaní fanfiction atd.). Jsme si vědomi, že kategorie stanovené Abercrombiem s Longhurstem počítají s ideálními fanoušky, proto jsou naše kategorie na základě odpovědí lehce rozšířené. Objevovaly se zde mezní kategorie mezi všemi skupinami (na pomezí mezi fanoušky a uctívači, fanoušky a nadšenci, nadšenci a uctívači i na pomezí všech tří skupin; objevil se také jeden zástupce nefanoušků).

Tabulka 5: Rozdělení respondentů dle dekódování dotazníků

Respondenti mezi Sherlockem Holmesem a Johnem Watsonem viděli především přátelský vztah[7]. Více než pětina (22 %) respondentů označila jejich vztah za romantický. Obecně se dá z výsledků vyvodit, že čím byl člověk zařazen do kategorie zapálenějšího fanouška (tzn. skupiny uctívačů a nadšenců), tím se výklad tohoto vztahu prohluboval – pokud byl respondent zařazen do kategorie zapálenějšího fanouška, tím pravděpodobnější bylo, že viděl vztah mezi oběma protagonisty jinak než pouze jako přátelský, resp. jako romantický. (Viz tabulka 6)

Neplatí ovšem, že by se skupiny fanoušků shodly na jediném výkladu tohoto vztahu. Níže uvedená tabulka ukazuje rozložení vnímání vztahu mezi jednotlivými kategoriemi.

Porovnání vnímání vztahu mezi pohlavími nám z důvodu nerovnoměrného rozložení respondentů nepřipadalo relevantní. Z 357 respondentů bylo pouze 49 mužů.

Hypotézy 1-3 [8] se tím pádem nepotvrdily; to, jaký je člověk fanoušek, nemá příliš velký vliv na vnímání vztahu mezi těmito dvěma postavami. Jde tedy o zcela individuální preference a čtení.

Vzhledem k neexistenci „ideálních typů“ fanoušků [9] identifikovaných na základě předem určených odpovědí z dotazníku vznikli také skupiny fanoušků stojící na pomezí mezi některými kategoriemi. Ve dvou případech (mezikategorie fanoušci/nadšenci a fanoušci/uctívači) se opět prokázalo vnímání vztahu mezi Holmesem a Watsonem na úrovni „nejlepší přátelé“; v případě mezikategorie uctívači/nadšenci se však ukázalo, že z celkového počtu vidí 17 respondentů tento vztah na úrovni „nejlepší přátelé“ a 8 jako „romantický“, popř. „potenciálně romantický“). Specifickou skupinou, zastoupenou však pouze jedním respondentem, se ukázala kategorie nefanoušek/občasný divák. Vztah je v tomto případě vnímán bez souvislosti s předlohou na úrovni „nejlepší přátelé“.

Během analýzy dotazníků bylo také zjištěno, že nadpoloviční většina fanoušků, kteří četli původní příběhy, interpretuje vztah mezi Holmesem a Watsonem bez ohledu na knižní předlohu podle Arthura Conana Doyla, protože ji nečetli. Zajímavé rozložení odpovědí nastalo v kategorii nadšenců. Ti, kteří vztah vnímali na úrovni „nejlepší přátelé“, tak téměř z třetiny interpretovali odlišně od knižní předlohy, z třetiny na základě předlohy a třetina předlohu nečetla. Ti, kteří vztah vnímali na úrovni „romantické“ či „potenciálně romantické“ v 10 případech z 41 vycházeli z knižní předlohy, ve 14 případech podle jejich mínění vnímali vztah odlišně od knižní předlohy, 12 respondentů ji vůbec nečetlo a 4 lidé uvedli, že jejich interpretace vztahu vychází z knižní předlohy pouze částečně a je ovlivněna seriálem.

Při analýze odpovědí o vztahu postav bylo důležité také rozdělit odpovědi označené jako „Jiné“. Vzhledem k několika opakujícím se typům odpovědí bylo možné vytvořit zcela nové kategorie: vzájemný respekt, potenciální romance, neopětované city, tolerance kvůli Johnovi a tzv. frenemies (nejlepší nepřátelé, nepřátelé, kteří si ovšem užívají soupeření). Do těchto skupin pak byly rozřazovány odpovědi ohledně vnímání vztahů mezi Sherlockem Holmesem a ostatními postavami v seriálu (John Watson, Molly Hooperová, Mary Watsonová, Greg Lestrade a Jim Moriarty). I přes časté opakování některých konkrétních odpovědí, které toto nové rozdělení umožnilo, nešlo o odpovědi, jež by nějak významně souvisely s chápáním vztahu mezi Watsonem a Holmesem.

Zhruba 80 % respondentů také vyjádřilo, že jejich sledování seriálu je ovlivněno konkrétními hereckými představiteli postav. Sherlock Holmes je v podání BBC ztvárněn Benedictem Cumberbatchem, který má v současné době velkou popularitu. Jeho fanynky jsou velice aktivní na různých sociálních sítích. V menší míře to platí také o Martinu Freemanovi, který hraje Dr. Johna Watsona. Ovšem náš výzkum ukázal, že z respondentů, kteří uvedli, že jsou ovlivněni hereckými představiteli, jej jen necelá desetina sleduje výhradně kvůli hereckým představitelům. Z toho lze usoudit, že obsah seriálu je pro ně zajímavější, než pouze konkrétní herecké obsazení. Nepotvrdila se tedy ani hypotéza č. 4 [10].

Pokud se zaměříme na to, zda respondenti vnímají jisté manipulace ze strany tvůrců (např. zmíněný queerbaiting) v tom, že posouvají divákům jisté interpretace vztahů, ani zde se nedá hovořit o velké návaznosti. Nadpoloviční většina respondentů (194) odpověděla, že manipulaci vnímá, ovšem ne všichni u vztahu Watsona a Holmese. Zhruba stejný počet respondentů viděl romantický vztah mezi Holmesem a Watsonem (47) a mezi Molly Hooperovou a Holmesem (46). Zajímavý podíl odpovědí (32) tvořili fanoušci, kteří za romantický označili vztah mezi Sherlockem Holmesem a jeho nepřítelem, Jimem Moriartym.

Z toho se dá vyvodit, že diváci vidí romantický život Sherlocka Holmese spíše s mužem, nežli s ženou. Přičemž v seriálu byly obsaženy poměrně explicitní náznaky potenciálního romantického vztahu mezi Molly Hooperovou a Sherlockem Holmesem. Dalo by se říci, že fanoušci tedy interpretují seriál ve vyjednávaném čtení, pokud bychom se měli odkázat na terminologii Stuarta Halla. To by odpovídalo i teorii Johna Fiska o sémiotické moci lidu. Tvůrci předkládají jisté náznaky, čtenáři si je interpretují do jisté míry podle svých preferencí, tvůrcům nabízejí zpětnou vazbu a ti opět obsah mírně přizpůsobují. To se dá vysledovat i v tomto seriálu – není tajemstvím, že tvůrci sledují sociální sítě a fanouškovské aktivity a v návaznosti na to svým divákům nabízejí různé náznaky vztahů, které si fanoušci přejí.

ZÁVĚR

Během kvantitativního dotazníkového šetření na téma divácké recepce britského seriálu Sherlock jsme dospěli k závěrům, že čeští a slovenští fanoušci, kteří se zúčastnili našeho cvičného výzkumu, mezi hlavními postavami sice cítí ze strany tvůrců jisté manipulace mezi vztahy jednotlivých postav, ale homoerotický kontext, probíraný hlavně na sociálních sítích v zahraničí, nevnímají tak zřetelně jako zahraniční fanoušci.

Výsledky dotazníků ukázaly, že se nám nepotvrdila ani jedna ze stanovených hypotéz. Nepotvrdilo se nám tedy, že klasičtí fanoušci si budou vztah mezi Sherlockem Holmesem a Johnem Watsonem vykládat jako pouze pracovní, případně přátelský vztah. Stejně tak tzv. uctívači si jejich vztah nedefinují pouze v pracovní či přátelské rovině. Nepotvrdila se nám ani hypotéza o tom, že seriáloví nadšenci uvidí mezi postavami pouze romantický vztah.

Z našich závěrů naopak vyplývá, že tři čtvrtiny (více jak nadpoloviční většina) respondentů (77 %) definovala vztah mezi Sherlockem Holmesem a Johnem Watsonem jako vztah přátelský, pouze v 79 případech jsme se setkaly s odpověďmi, že je mezi nimi romantický vztah. Na základě generalizace lze z výsledků vyvodit, že pokud byl respondent zařazen do kategorie zapálenějšího fanouška, tím se výklad tohoto vztahu prohluboval. Neplatí ovšem, že by se skupiny fanoušků shodly na jediném výkladu tohoto vztahu.

Tyto závěry mohou být vysvětleny např. tím, že naše země je stále poměrně konzervativní a v literárních kánonech z minulých století, kdy byl ještě jakýkoli náznak homoerotického vztahu trestný, nehledá tyto významy.

Během dekódování se překvapivě nepotvrdila ani hypotéza tvrdící, že divácké sympatie k hereckým představitelům hlavních postav budou mít na vnímání těchto postav nějaký vliv. Ovlivnění hereckými představiteli na vnímání postav uvedlo 80% respondentů, ovšem jen necelá desetina těchto respondentů sleduje seriál výhradně kvůli hereckému obsazení.

To může být vysvětleno tím, že obsah je pro české a slovenské diváky důležitější, než herecké obsazení a jejich pozornost je tedy věnována především příběhu.

Potvrdilo se nám, že kategorie stanovené Abercombiem a Longhurstem jsou aplikovatelné na výzkumy fanoušků. Jedná se o funkční kategorie a ve většině případů bylo možné respondenty rozřadit podle stanovených indikátorů.

 

 

PŘÍLOHA

KATEGORIE	počet respondentů
FANOUŠCI	108
nejlepší přátelé	99
romantický/potencionálně romantický	3
přátelé/známí	5
UCTÍVAČI	104
nejlepší přátelé/přátelé	78
romantický/potencionálně romantický	24
NADŠENCI	97
nejlepší přátelé	56
romantický/potencionálně romantický	41
FANOUŠCI/UCTIVAČI	10
nejlepší přátelé	10
UCTÍVAČI/NADŠENCI	28
nejlepší přátelé	20
romantický/potencionálně romantický	8
FANOUŠCI/NADŠENCI	5
nejlepší přátelé	5
NEFANOUŠEK	1

Přehled 7: Jak vnímají vztah Sherlocka Holmese a Johna Watsona jednotlivé fanouškovské kategorie?

LITERATURA:

ABERCROMBIE NICHOLAS, a LONGHURST BRIAN. Audiences A Sociological Theory of Performance and Imagination. Londýn: SAGE Publications Ltd., 1998. ISBN 978–0-8039-8962-7.

---

[1] Fandom = seskupení fanoušků se stejným zájmem.

[2] Ze závěrečné zprávy byly vyřazeny 3 dotazníky pro nekorektní vyplnění. Níže uvedená tabulka je ovšem započítává.

[3] V tabulce jsou započítány i 3 vyřazené dotazníky.

[4] ABERCROMBIE NICHOLAS, a LONGHURST BRIAN. Audiences A Sociological Theory of Performance and Imagination. Londýn: SAGE Publications Ltd., 1998. ISBN 978–0-8039-8962-7. Str.138

[5] Fanfiction (fanfic) – kreativní výtvor fanouška, který vychází z již existujících děl, šíří se hlavně prostřednictvím internetu.

[6] Pro ilustraci je možno zmínit velké databáze fanfiction jako je např. Archive of Our Own nebo Wattpad.

[7] Z dotazníků vyplývá, že celkem 275 respondentů vnímá vztah mezi Sherlockem Holmesem a Johnem Watsonem na přátelské úrovni, sem spadali fanoušci, kteří jejich vztah označili za přátelský, případně je vnímají jako nejlepší přátele. Jen 79 respondentů vnímá jejich vztah na romantické úrovni, tzn. označilo jejich vztah za romantický, případně potencionálně romantický.

[8] 1) Klasičtí fanoušci seriálu Sherlock nebudou přikládat vztahu mezi Sherlockem Holmesem a doktorem Johnem Watsonem jiný výklad než pracovní, případně přátelský vztah.

2) Fanoušci definováni jako „uctívači“ vnímají vztah mezi Sherlockem Holmesem a doktorem Johnem Watsonem stejně.

3) Seriáloví nadšenci Sherlocka budou vnímat vztah mezi Sherlockem Holmesem a doktorem Johnem Watsonem v jiné, než pracovní, případně přátelské rovině.

[9] Shrnující přehled, jak vnímají vztah mezi hlavními postavami jednotlivé kategorie fanoušků, je přiložena v závěru zprávy.

[10] 4) Divácké sympatie k hereckým představitelům Sherlocka Holmese (Benedict Cumberbatch) a doktora Johna Watsona (Martin Freeman) budou mít vliv na samotné vnímání těchto postav.