Autorka: Michaela Sasová
Výraz kmen asociuje většině lidí určité společenství lidí, etnická skupina, kterou spojuje společný jazyk, náboženské rituály a hierarchický systém.
Etymologie slova
Termín >kmen< se původně vztahuje k řeckým městským státům a Římskému impériu. Pochází z latinského slova >tribus<, což označuje skupinu lidí tvořících společnost, která pochází ze společného předka. Podle Morrise jsou kmeny odlišné systémy společenských organizací zahrnující několik lokálních vesnic, skupin, okresů apod., které sdílejí společného předka, jazyk, kulturu a jméno; kmenem je také skupina osob stejného povolání, zájmů nebo zvyků[1].
Podle Frieda označuje termín kmen produkt specifických politických a ekonomických tlaků vyzařujících z již existující organizované společnosti.
„Protože kmen je jednotkou politickou, popřípadě kulturní, jeho protipólem je stát.“[2]
Také dnes množství skupin referuje ke kmenovosti. Za kmeny tak mohou být označeni například lidé, kteří vzdorují tomu, aby se stali součástí větší národní entity. A právě tato entita je pak označí za kmen. Robert J. Gregory dále ve své stati Tribes and Tribal: Origin, Use and Future of the Concept píše, že se kmeny staly význačným označením (nálepkou) během evropské kolonialistické éry.
„Ti lidé, kterých bylo početně méně, vzdorovali a nenásledovali nebo nechtěli následovat skupinové směřování různých dobyvačných národů, bylo brzo popsáni jako odlišní a potom byli tak onálepkováni.“[3]
Kmeny ve společnosti
Stejně jako v případě rodiny, rodu či společenské skupiny, tedy i o kmenech mluvíme jako o organizační jednotce lidské společnosti, která se skládá z více jednotlivců. S ohledem na historii můžeme kmen definovat jako společenskou formu, která vznikla vývojem hordy. Hovoříme tak o dvou formách – buď o rolnické společnosti usazené na jednom místě a pěstující plodiny nebo o společnosti putujících chovatelů dobytka. Jedná se o kmeny žijících v zemědělských usedlostech nebo vesnicích, kde vykonávají své náboženské rituály.[4] Vztáhneme-li pojem kmeny více k modernější společnosti a kultuře, můžeme říci, že
„mainstream ovládají a kontrolují elity, a členové uvnitř této kultury se přizpůsobují a plní její zvyky a životní styl.“[5]
Naproti tomu mezi kmeny patří lidé se speciálními vazbami k zemi, s příbuzenskými vazbami, s jedinečnou kulturou, s jistou náboženskou vírou. Či lidi, které spojuje určitá činnost, která je separovala od hlavního proudu.
Kmenová společnost
Společným prvkem kmenových společností je vysoká míra etnocentrismu.
„V ideálním případě jsou kmenové společnosti omezeny jak prostorově, tak časově svými sociálními, právními a politickými vztahy, svou morálkou a náboženstvím.“[6]
K dalším charakteristikám také patří nepsaný jazyk, jednota a soudržnost.
Kmeny v moderním pojetí
Seth Godin, úspěšný autora marketingových knih a propagátor vůdcovství, definuje kmeny jako
„vzájemně propojenou skupinu lidí, které spojuje leader a myšlenka.“[7]
Aby kmen existoval potřebuje tak pouze dvě věci – sdílený zájem a prostor ke komunikaci. Dalším důležitým prvkem je vůdcovství. Podle Godina totiž
„nemůžete mít kmen bez vůdce – a nemůže být vůdce bez kmenu.“[8]
Už po staletí byli lidé součástí různých kmenů. Protože být součástí nějakého kmenu je pro člověka nejsilnějším mechanismem přežití – potřebujeme někam patřit.
Zajímavost
Roku 2015 vznikl na základě stejnojmenné knižní předlohy dokumentární cyklus Kmeny mapující současné městské subkultury. Tedy takové kultury, která se odlišuje od kultury dominantní (mainstreamové). V rámci 16 dílů tak můžeme nahlédnout do světa subkultur, které spojuje hudba, móda, umění či závislost. V cyklu jsou záměrně představeny komunity, které se záměrně vymezují vůči ostatním od hipsterů, hooligens, přes motorkáře a trash metalisty až po rainbow. Dostupné na kmeny.tv
Termín kmen dnes tak často nahrazuje již převážně vyprázdněný pojem subkultura.
Použitá literatura
GODIN, Seth. Tribes: We need you to lead us. c2008. ISBN 978-1-59184-233-0
KOKAISL, Petr. Základy antropologie. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2007. ISBN 978-80-213-1722-2
JANDOUREK, Jan. Slovník sociologických pojmů: 610 hesel. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3679-2.
GREGORY, Robert J. Tribes and Tribal: Origin, Use, and Future of the Concept. Stud. Tribes Tribals. 2003. [online]
„Tribal Society.“ International Encyclopedia of the Social Sciences. [online]
[1] GREGORY, Robert J. Tribes and Tribal: Origin, Use, and Future of the Concept. Stud. Tribes Tribals. 2003.
[2] KOKAISL, Petr. Základy antropologie. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2007. ISBN 978-80-213-1722-2, str. 116
[3] GREGORY, Robert J. Tribes and Tribal: Origin, Use, and Future of the Concept. Stud. Tribes Tribals. 2003
[4] JANDOUREK, Jan. Slovník sociologických pojmů: 610 hesel. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3679-2, s.125
[5] GREGORY, Robert J. Tribes and Tribal: Origin, Use, and Future of the Concept. Stud. Tribes Tribals. 2003.
[6] I. M. Lewis. Tribal Society. Encyclopedia.com. [online]. 2008 [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: http://www.encyclopedia.com/social-sciences/applied-and-social-sciences-magazines/tribal-society#A
[7] GODIN, Seth. Tribes: We need you to lead us. c2008. ISBN 978-1-59184-233-0, str. 1
[8] tamtéž, str. 2
« Back to Glossary Index