Více než rigidně ustaveným oborem jsou kulturální studia [1] volněji formulovaným odborně-akademickým plynutím určitých termínů, konceptů a teoretiků, kteří se k tomuto myšlenkovému směřování přiklánějí/přikláněli. Někteří teoretici označují kulturální studia za diskursivní formaci (Hall, 1997: 6) či jazykovou hru (Barker, 2006: 10) rozehranou v konkrétním socio-kulturně akademickém kontextu. Na rozdíl od příbuzných vědních oborů zabývajících se kulturou (kulturologie, sociologie kultury, kulturní antropologie apod.) se primárně zaměřují na postindustriální společnosti, jejich hlavními tématy jsou identita a mocenské vztahy, pročež jsou terminologickými pilíři oboru pojmy jako hegemonie, ideologie, heteronormativita, subkultury, kmeny, dělnická třída apod. (Srovnej např. Edwards, 2010, Storey 1997 a další). K nemožnosti označení či sebeidentifikace kulturálních studií s termíny vědní obor či věda přispívá i postdisciplinární využívání metodologie. Neexistuje fixní sada metod, které by kulturální studia užívala, naopak je běžné, že rozpouštějí existující metodologie nejrůznějších oborů (lingvistika, literární věda, sociologie, politologie, ekonomie a další) a vytváří specifické výzkumné aparáty sloužící ke konkrétním specializovaným výzkumům.
Takto charakterizovaná kulturální studia jsou typická pro tradici britskou [2]. Konstituce samotného oboru v Británii byla determinována založením Centra pro současná kulturální studia (Center for Contemporary Cultural Studies/CCCS) při Birminghamské univerzitě v roce 1964, o nějž se zasloužil především Richard Hoggart, s pomocí Raymonda Williamse a Edwarda Palmera Thompsona. Trojice mužů [3] dopomohla změně prizmatu nahlížení na pojem kultura, a to zejména prostřednictvím zohlednění jejího možného antropologického vnímání. Nejvlivnější osobností kulturálních studií se však stal Jamajčan Stuart Hall, který byl v Centru od jeho počátku a podílel se na vytváření sylabů i samotné výuce. V roce 1968 vystřídal Richarda Hoggarta v ředitelské pozici centra. Období jeho působení v Centru bývá označováno jako zlatý věk. Halla v roce 1979 nahradil Richard Johnson a jeho posléze Jorge Lorrain, v následku značné restrukturalizace ze strany Brigminghamské univerzity došlo na konec v roce 2002 k uzavření Centra.
Česká kulturální studia
Kulturální studia realizuje Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci prozatím jako jediná vysoká škola v ČR. Olomoucký studijní program se snaží čerpat jak z anglofonní, tak z německojazyčné tradice, nezapomíná přitom však ani na domácí tradice humanitních a sociálních věd. Studium má důsledně interdisciplinární charakter s důrazem na teorii a analýzu kultury v široce multiparadigmatickém rámci.
Kulturální studia jsou na FF UP nabízena jako:
- jednooborovéprezenční magisterské navazující studium a nebo
- dvouoborovéprezenční magisterské navazující studium
- doktorské studium Mediální a kulturální studia.
Použitá literatura
EDWARDS, T. Kulturální teorie: klasické a současné přístupy. Praha: Portál, 2010.
HALL, S. The Work of Representation. In HALL, S. Representations. London, Thousand Oaks: Sage, 1997, s. 13-74.
PETRUSEK, M. Století extrémů a kýče. K vývoji a proměnám sociologie umění ve 20. století. In Sociologický časopis, č. 1, s. 11–35, 2004.
STOREY, J. What is Cultural Studies? London: Routledge, 1997.
ŠMEJKALOVÁ, J. Cultural Studies, sociologie kultury a „my”: úvaha mírně metodologická. In Sociologický časopis, č. 1, s. 77–94, 2004.
[1] Obor je v českém prostředí označován i studiem kultur (Petr A. Bílek) nebo se jeho název nepřekládá, jak činí např. Šmejkalová (2004). Spojení kulturální studia je však dominantní, zavedl je Miloslav Petrusek (2004): „Zavádím neologismus „kulturální“ proto, že překlad „kulturní studia“ navozuje nespecifickou představu jakéhokoliv studia kulturních fenoménů (…). Neologismus má svou lingvistickou oporu ve dvojici – v tomto případě ovšem významových synonym – „strukturní – strukturální“.
[2] Existují i další regionální tradice, a to v USA a Německu (tzv. Kulturwissenschaften).
[3] Jejich přístup byl později označen za kulturalismus ve významu zkoumání kultury jako žité každodennosti běžných lidí.
« Back to Glossary Index