Úvod
Femslash je shrnujícím termínem pro specifický druh fanouškovské tvorby (tzv. fan fiction; dále také ffic) vznikající jako lesbická interpretace původních textů populární kultury (TV, knižní atp.), a to převážně prostřednictvím tvorby nové. Fanoušek je zde chápán jako jedinec, který nejenže sleduje pravidelně nějaký pořad (zde striktně navázáno na televizní seriálovou tvorbu), ale tuto recepci překládá do určitého typu kulturní aktivity (Jenkins, 1992)
Ke komparaci dochází především proto, že beletristické femslash práce vyskytující se na různých platformách, jimiž jsou například stránky fanfiction.net či archiveofourown.org. existují převážně v jazyce anglickém. Snahou práce je proto postihnout i výstupy v jazyce českém, a to jak z hlediska lišících se či podobajících specifik, tak primární explorace, tedy ověření toho, zda vůbec existuje česká femslash tvorba navázaná na vybrané zahraniční seriály, případně zda se vyskytují femslash díla vycházející z tuzemských seriálových počinů.
Případná převažující existence fandomů[1] v zahraničním prostředí (a tedy absentující tuzemská) může být vnímána jako možná motivace k učení se anglického jazyka z důvodu tužby po patřičnosti k určitému v zahraničí prosperujícímu fandomu nebo snah převést již kompletní femslash díla do českého prostředí, a tím položit základy české femslash jednotlivých fandomů.
2. Fanouškovská tvorba
2.1 Fan fiction/fanouškovská fikce
Fanouškovská tvorba se v kruzích fanouškovských studií popisuje jako set beletrie, poezie, písní, videí a podobných počinů, které fanoušci přetváří prostřednictvím „vypůjčení“ původních postav (ale také časoprostorů a jiných aspektů) z filmů, seriálů, knih či hudebních skupin, tím je nově kontextualizují a dodávají jim originální prizma, hledají nové narace či výklady vycházející z těchto původních děl. (Viz např. Herzing, 2005; Kustritz, 2003 či Nováková, 2009) Platná je definice teoretičky Herzing: ¨)
„…Je možné říci, že fan fiction je kreativní psaní [a další způsoby tvorby] uvnitř již existujícího kontextu“… (Hezing, 2005 s. 1)
Důvody této subversivní tvorby jsou spíše hypotetické, obecně se hovoří o nápravě škody způsobené médii (viz Jenkins, 1992), vyjednávání (o vložených významech v mediálních textech) se soudobou dominantní ideologií (viz Kustritz, 2003, s. 373-374), dále nesouhlas s ukončením seriálů či s romantickým párováním, navrácení se na místa seriálu a ke jeho k postavám atp. (Viz Nováková, 2009: 476 či Jenkins, 2010)
Existují různé způsoby, jak odlišit jednotlivou fanouškovskou tvorbu, následující řádky uvádí typy fan fiction podle způsobu párování postav. Klasické vykreslení vztahu bez snahy romantického podtextu se nazývá general (ve zkratce gen). Heterosexuální párování libovolných postav je logicky pojmenováno het (heterosexual). Homoerotické párování je označováno jako slash (v případě mužů) a lesbická slash (v případě žen). Lesbická slash je ovšem známější především jako femslash.
2.2 Femslash
Tvorba femslash „lesbicky“ uchopuje vztahy originálních postav pop-kulturních obsahů, které lesbickou podstatou v základním textu (tzv. kánonu) nedisponovaly (postavy byly např. kamarádky či sokyně). Může se však vázat i k postavám kanonickým, příkladem je fanouškovská tvorba navázaná na originální pár seriálu Grey’s Anatomy, Callie a Arizony.
Femslash fanouškovská tvorba je dodnes v akademických pracích podceňována, a to zvláště na úkor tzv. slash prací (viz výše). Zájem o femslash odpovídá současnému posunu pozice diváka téměř do role spoluautora mediální tvorby. Ffic sice slouží spíše jako suplement toho, co v těchto produktech neexistuje, respektive existuje ale „nedostatečně/nedobře“, přesto může mít vliv i na tuto původní tvorbu (znovuobnovení seriálu Cagney and Lacey v 80. letech). TV seriály jsou zkoumány s předpokladem (založeném na mediálním konstruktivismu[2]), že média jsou něco, co disponuje mocí vytvářet či reprodukovat sociální realitu[3].
2.3 Fanouškovský jazyk / fanspeak
Předchozí odstavce naznačují, že prostor fanouškovské tvorby a fanouškovských skupin je velice specifický a rozmanitý. K této specifičnosti patří samozřejmě i jazyk. Fanoušci jsou jeho prostřednictvím schopni vytvářet pomyslnou lingvistickou hranici, jak sami mezi sebou, tak mezi sebou a „nefanoušky“. Fanouškovský jazyk, tzv. fanspeak, je intencionální strategií fanouškovského psaní, která poskytuje autorům status mocné a aktivní síly vymezující se vůči originálním autorům, ale v důsledku také vůči nepatřičným subjektům v konkrétních fandomech. (Srovnej Herzog, 2013: 1) Fanouškovský jazyk hraje ve fan fiction zásadní roli, je přítomen stále, minimálně každý popis příběhů (lze si představit jako novinový perex) jej obsahuje. Skrze určité výrazy fanspeaku dokáže zkušený čtenář okamžitě rozpoznat klíčové informace z hlediska obsahu, zaměření a časoprostoru textu. (Ibidem: 3) Existuje všeobecný, globální, fanžargon, který se ještě dělí na dílčí, lokální, žargony, jež jsou typické pro konkrétní fandomy. Alexandra Herzog popisuje různé strategie vzniku fanspeaku a uvádí mezi nimi konstituci zkratek, akronym a spojenin slov, vedle nichž se objevují redefinice slov, postulování zcela nových významů a vznik neologismů. Dochází rovněž k přejímání slov z jiných jazyků, které se buď adoptují s původním významem, nebo jsou významově přeformulovány. (Srovnej Herzog, 2013: 6)
Je patrné, že fanouškovský žargon dovoluje jednotlivým fandomům ustavit kolem sebe (svých textů a členů) nepropustnou linii, fanspeak se tak stává zároveň bariérou pro „nefanoušky“ daného fandomu a vstupní bránou pro ty, kteří k němu chtějí náležet.
3. Zkoumaná data
V rámci femslash existují jak fikční, tak kriticko-akademické práce, toto dílo se ovšem soustředí pouze na fikční tvorbu, a to nalezenou na dvou hlavních platformách psané fanouškovské fikce: fanfiction.net a archiveofourown.org. Pro zamýšlenou komparaci byly vybrány tři fandomy navázané na seriály Glee, Rizzoli & Isles a Once Upon a Time. V případě seriálu Glee se jedná o fandom Faberry párující postavy Rachel Berry a Quinn Fabray, spojenina přímení zavdala vznik názvu fandomu (jedna ze strategií fanspeaku, viz výše). Na seriál Rizzoli & Isles je pak navázán fandom Rizzles s párem Jane Rizzoli a Maura Isles. V neposlední řadě se pracuje s fandomem Swan Queen, který prosazuje párování Emmy Swan a Reginy Mills / The Evil Queen ze seriálu Once Upon a Time. Tyto seriálové počiny byly vybrány z důvodu téměř tříleté práce autorky s nimi (tak, jak se postupně konstituovaly), a tedy nutným lingvistickým kompetencím[4] a schopnosti se v rámci fandomů orientovat.
4. Komparace femslash tvorby v českém a anglofonním prostředí
4.1 Kvantitativní komparace
Již v předchozí kapitole byly zmíněny hlavní platformy, ze kterých byly zkoumané příběhy čerpány, tedy fanfiction.net a archiveofourown.org. Oba portály poskytují možnost nalézt konkrétní televizní seriál (ale i film, knihu atp.) a v jeho rámci pak prostřednictvím filtru vyhledávat libovolné preferované kategorie či aspekty, které by chtěl čtenář ve svých příbězích nalézt. Mezi tyto kategorie patří například žánr, rating (|ne|dostupnost mládeži), délka příběhu, jazyk, status (ukončený/v procesu) a mimo jiné také postavy, které mají v příběhu figurovat. Prostřednictvím kategorií jazyk a postavy lze tedy navolit u konkrétních seriálů hledaný fandom.
Díky filtrům bylo zjištěno, že na stránce fanfiction.net[5] se ve Faberry fandomu objevuje 8 400 příběhů v angličtině a 3 příběhy v češtině. V rámci fandomu Rizzles pak figuruje 5 100 anglických příběhů a žádný český. Nakonec Swan Queen skýtá 827 příběhů v angličtině a v češtině opět žádný. Portál archiveofourown.org[6] českými příběhy nefiguruje vůbec, nebyl tudíž nalezen jediný česky psaný příběh, oproti 1748 anglickým příběhům Faberry, 513 Rizzles a 1678 Swan Queen.
4.2 Kvalitativní komparace
Předchozí řádky naznačují téměř zcela absentující českou femslash tvorbu v rámci vybraných fandomů. Nalezené tři příběhy lze ovšem vzít jako prvotní exempláře v dalším zkoumání a hledání, které bude nutně muset vystoupit mimo hranice stanovených fandomů.
Dva z nalezených příběhů byly vytvořeny stejným autorem (anatomyfan) a jejich kvalita byla velmi nízká, a to z těch důvodů, že se evidentně jednalo o původně anglický text, který byl prostřednictvím internetového překladače (např. google translator) převeden do češtiny. O tomto faktu svědčí už názvy, které logicky ani syntakticky nedávají příliš smysl: Vzhledem k tomu, Miluji tě a Já budu vždycky milovat. Ve chvíli, kdy by chtěl český čtenář příběhy číst, textu sice porozumí, ale ne díky jeho vlastní koherenci. Gramatická a stylistická pochybení se objevují v každé větě, nedochází ani k genderovému rozpoznání (klasická jazyková neutralita angličtiny), takže ženská postava je přeložena jako muž. Takovéto „přeložení“ může být sice vnímáno jako snaha přenášet anglicky psané příběhy do češtiny a zprostředkovat je českému čtenáři, zdá se být však kontraproduktivní snahou, neboť takto nesrozumitelné příběhy bude jen s obtížemi někdo číst s porozuměním. O tom může svědčit i fakt, že příběh nemá žádné reviews, tedy zpětnou vazbu.
Třetí příběh – Fallen angel – sice nese anglický název, je však skutečně česky psaným dílem. Zachovává reálie seriálu, pracuje s jeho postavami (zde Quinn a Rachel), je tedy klasickým femslash v jeho pravém smyslu. Na textu je možné pozorovat inspirace množstvím přečtených anglických příběhů, a to především ve způsobech vykreslování intimity polibku, to ovšem příběhu na originalitě neubírá a jen potvrzuje hypotézu o primární inspiraci v anglofonním fandomu, která je provázena touhou převést podobnou tradici do českého prostředí.
Příběh Fallen angel je sice ojedinělý a rovněž bez zpětné vazby, je však kvalitnější snahou o postulování české femslash, která se prozatím zřejmě nesetkala s větším úspěchem. Je zajímavé se pozastavit u faktu, že příběh má anglický název, může jít o strategii, jak získat čtenáře, ale také o pevné anglofonní zakořenění samotného Faberry fandomu. Je patrné, že anglický jazyk se projevuje i v tvorbě internetových přezdívek (nickname), jen těžko lze nalézt česky psanou přezdívku, opět je možné vnímat snahu zapadat do celosvětově rozšířeného fandomu, a to prostřednictvím ostentivizace jazykové kompetence.
4.3 České výstupy, české platformy
Stejně jako zde zkoumané platformy i českém prostředí se objevují různá místa, kde je možné tvořit a číst českou fan fiction tvorbu. Jedním z nich je fanfikce.cz, která ovšem neposkytovala žádný femslash příběh v žádném ze svých fandomů. Fanfiction.net pak v rámci jednotlivých zkoumaných seriálů nabídl více českých příběhů, a to dokonce i s femslash charakteristikou, které ovšem nebyly zkoumány z důvodů primárního omezení vzorku na tři fandomy. Z pouze přehledového hlediska lze uvést, že většina z těchto příběhů je tzv. slash (viz výše), která se zdá být v českých kruzích tvořena mnohem hojněji, než pro tuto práci podstatná femslash.
Závěrečné ohlednutí
Provedená komparace anglických a českých femslash příběhů, pracující pouze s mizivým vzorkem příběhů českých, poukázala na nepopiratelnou inspiraci v anglofonních fandomech. Nerozšířenost česky psané femslash může být způsobena nedostatečnou odezvou čtenářů a čtenářek, která bývá pravděpodobně kompenzována psaním a čtením v jazyce anglickém, jež zajišťuje mnohem větší čtenářský dosah a možnost zpětné vazby. Již v úvodu bylo upozorněno, že zlepšení jazykových kompetencí může být ambicí mnohých femslash pisatelů/pisatelek a čtenářů/čtenářek, a to právě z důvodů patřičnosti k určitému celosvětově fungujícímu fandomu.
Nebyly nalezeny žádné výstupy, které by se vázaly k české seriálové tvorbě, ani na zahraničních, ani na českých platformách pro fanouškovskou tvorbu. Zaznamenané snahy o českou femslash mohou být předzvěstí hojnějšího snažení o zavedení femslash v České republice či pouze ojedinělým výskytem, který potvrzuje pocit zbytečnosti tvorby v jiném než anglickém jazyce z hlediska nedostatečné čtenářské obce čili tvorby bez řádného „ohodnocení“.
Použitá literatura
JENKINS, H. Confessions of an Aca-Fan: The official blog of Henry Jenkins [online]. 2010 [cit. 2014-03-18]. Dostupný z WWW: http://www.henryjenkins.org/2006/09/how_to_watch_a_fanvid.html
JENKINS, H. Textual Poachers: Television Fans & Participatory Culture. Studies in culture and communication. New York: Routledge, 1992. 343 s. ISBN 0-415-90571-0.
HERZING, M. J. The internet world of fan fiction. Richmond, Virginia: Virginia Commonwealth University. 2005. 105 s.;
HERZOG, A. The Power of „AH, E/B, Very OOC“: Agency in Fanfiction Jargon. Current Objectives of Postgraduate American Studies [online], January 2013, vol 14., no. 1, p. 1-23. ISSN: 1861-6127. [cit. 2014-03-18]. Dostupný z WWW: http://copas.uni-regensburg.de/article/view/158/204.
KUSTRITZ, A. Slashing the Romance Narrative. The Journal of American Culture. 2003. 26, 3, s. 371-384.;
NOVÁKOVÁ, V. Modifikácia naratívnych štruktúr fanfiction vo vzťahu k originálnym naratívam seriálov. Varia XVIII: Zborník príspevkov z XVIII. kolokvia mladých jazykovedcov. 2009, 18, s. 476 – 485.
[1] Fandom jako uskupení jedinců, které nevychází z tradičních definičních prvků typu rasy, náboženství či genderu, ale je skupinou příjemců definovanou společným vztahem ke sdíleným oblíbeným textům. (Srovnej Jenkins, 1992: 213)
[2] Viz např. FISKE, J. Television Culture. 12. vyd. London: Routledge, 2003. 355 s. ISBN 0-415-03934-7. nebo CASEY, B. Television Studies: The Key Concepts. 1 vyd. London, New York: Routledge, 2003. ISBN 0-415-17237-3.
[3] Femslash práce tak ve svém jádru mohou vypovídat o stavu mediální tvorby, a to především (ale ne výlučně) z hlediska toho, jaké genderové a sexuální identity v ní chybějí, respektive jak je s nimi zacházeno.
[4] Viz fanspeak 2.3.
[5] Údaje k 12. 4. 2014.
[6] Údaje k 12. 4. 2014.
